Pořád je co objevovat, aneb další perličky z českého letectví

Rekordy letadla Tatra T-101

Ačkoli je historie závodu Tatra ve Studénce spojována spíše s výrobou automobilů, v červenci 1935 bylo založeno také letecké oddělení. Jednomotorový dvojsedadlový víceúčelový jednoplošník postavený v roce 1937 neměl těsně před druhou světovou válkou ve své třídě konkurenci.

První mezinárodní výškový rekord vytvořil v březnu 1938 legendární předválečný pilot major Karel Brázda, když se na brněnském letišti vznesl do výše 7 470 metrů.

Hned v květnu téhož roku následoval rekord dálkový (v této kategorii dosud nepřekonaný). Trať Praha – Chartúm měřící 4 340 kilometrů zvládl letoun za dvacet šest hodin a dvacet pět minut.

Nejlepší stíhací letoun československé armády

Takovým titulem se mohl honosit jednomotorový dvouplošník Avia B-534 navržený a vyrobený koncem třicátých let. V kontextu událostí doby zavedla továrna v roce 1938 „kanónovou“ verzi Bk-534. Kvůli průtahům při zástavbě kanónu však došlo pouze k vyzbrojení kulomety. I tak se letouny B-534 a Bk-534 úspěšně zapojily do bojů během druhé světové války, byly velmi obratné a vyrovnaly se i modernějším typům.

Nejrozšířenější stíhací letoun

K nejrozšířenějším stíhacím letounům patřil Aero L-29 Delfín. Jednalo se o první proudový vojenský letoun vyvinutý v Československu. Během 60. let se stal standardním cvičným strojem států Varšavské smlouvy.

Ženy v českém letectví

První diplomovanou pilotkou v Rakousku-Uhersku se po složení pilotních zkoušek v září 1911 stala Božena Laglerová.

Prvenství mezi ženami, které skočily s padákem, drží Marie Krupičková. Česká sportovkyně, pilotka a průkopnice zastoupení žen v letectví svůj první skok provedla 21. září 1930).

A své zastoupení mají ženy i na poli vojenském … Titul první československé stíhací pilotky a zároveň první pilotky proudového letounu v Československu získala po absolvování výcviku v letech 1952 až 1956 nadporučice Eleonora Báčová-Kellerová.

A jak to bylo s pilotním prvenstvím Jana Kašpara?

Podle toho, co říkají historické prameny, Jana Kašpara, ač o pár dní, předběhl Jan Čermák, který se stejně jako Kašpar zajímal o letadla už od dětství.

Jan Kašpar skutečně mohl být prvním Čechem, který získal mezinárodní pilotní průkaz, protože zkoušku absolvoval o několik týdnů dříve než Čermák, ale dílem náhody či nepřízně osudu zničil během přistávacího manévru podvozek svého letadla a komisaři rozhodli, že zkoušku nevykonal.

Před žádnou další mezinárodní komisi už Jan Kašpar nikdy nepředstoupil. Místo toho se podrobil zkoušce před komisí C. K. místodržitelství pro Království České. V té obstál, a tak mohl vykonávat veřejná aviatická vystoupení na území Rakouska-Uherska. 

Kašparovy veřejné produkce i fakt, že Jan Čermák předváděl létání spíše za hranice, potom způsobily, že se Jan Kašpar stal symbolem počátků létání v českých zemích a na Jana Čermáka se pozapomnělo.

Autor: Dagmar Lánská