3D přechody místo retardérů: Levná iluze, která zachraňuje životy
Představte si, že se blížíte k přechodu a z asfaltu před vámi „vystupují“ betonové kvádry. Reflex vás okamžitě přiměje zpomalit – jenže překážka je ve skutečnosti jen optický klam. 3D přechody pro chodce, založené na vizuální iluzi, se rychle šíří evropskými městy jako účinná alternativa klasických zpomalovacích prahů.
Jsou levnější, šetrnější k vozidlům a přitom velmi efektivní. Zajímají se o ně už i první česká města.
Vizuální efekt místo fyzické překážky
Tradiční zpomalovače, jako jsou retardéry nebo polštáře, mají za úkol snížit rychlost projíždějících vozidel, zejména v blízkosti škol, nemocnic nebo přechodů pro chodce. Jejich hlavní nevýhodou je ale to, že působí mechanicky na vozidla – zvyšují opotřebení tlumičů, způsobují hluk a zvyšují emise při častém brzdění a rozjíždění. 3D přechody fungují jinak. Využívají optické iluze vytvořené speciálními barvami a stínováním, které na řidiče působí dojmem, že se na vozovce nachází překážka vystupující nad úroveň silnice. Ve skutečnosti jde o plochý nátěr, který je bezpečný pro všechna vozidla i povrchy. Řidič na něj ale reaguje zpomalením – často bez ohledu na to, zda už trik zná. Mozek totiž vyhodnocuje vizuální podnět dříve, než si stihne uvědomit realitu. Testování těchto přechodů v různých evropských městech, například v Nizozemsku, Norsku, Francii nebo na Islandu, přineslo překvapivé výsledky: řidiči zpomalují v průměru o 25–30 % více než u běžných přechodů. Vizuální podnět totiž aktivuje podvědomý reflex – a ten funguje, i když řidič ví, že překážka je falešná.
Chytrá bezpečnost i pro města s napjatým rozpočtem
Výhod těchto přechodů je celá řada. Jsou extrémně levné na pořízení i údržbu – nejsou potřeba stavební práce ani fyzické konstrukce. Stačí kvalitní nátěr, vhodný úhel a zručnost malířů. Kromě toho jsou tyto přechody šetrné k vozidlům – žádné poskakování na retardérech, žádné škody na nápravách. Navíc jsou viditelné i za zhoršených světelných podmínek, protože bývají doplněny o reflexní prvky, které zajišťují dobrou viditelnost i v noci nebo za deště. Odborníci však upozorňují, že efektivita optického klamu může časem klesat, pokud řidiči přestanou malbu vnímat jako reálnou hrozbu. Přesto dosavadní zkušenosti ukazují, že podvědomý reflex zpomalit přetrvává i při opakovaném průjezdu známým místem. A pokud se efekt časem oslabí, stačí přechod upravit nebo přetvořit, což je otázka několika hodin – na rozdíl od složitých rekonstrukcí fyzických zpomalovačů.
Kam míří budoucnost přechodů?
Zatímco klasické retardéry často vzbuzují mezi motoristy i techniky nelibost, optické 3D přechody přinášejí svěží pohled na řešení bezpečnosti v ulicích. Jsou inovativní, levné, přizpůsobivé a především – fungují. V době, kdy se města snaží o zklidnění dopravy a zároveň o ekologická a šetrná řešení, se právě tato technologie může stát standardem moderní infrastruktury. Zda se vizuální přechody rozšíří i na české silnice, je otázkou blízké budoucnosti. První jednání již probíhají, například v Brně nebo Ostravě se zvažuje testování těchto přechodů na frekventovaných místech u škol nebo nemocnic. Ministerstvo dopravy zatím čeká na výsledky zahraničních projektů a možná doporučení ze strany BESIP či dopravních expertů. Pokud se ověří účinnost v českých podmínkách, mohl by se tento typ přechodu stát běžnou součástí městské mobility.Pokud se osvědčí, mohly by nahradit mnoho současných fyzických zpomalovačů. A to by byla dobrá zpráva nejen pro podvozky našich aut, ale především pro bezpečnost chodců všech věkových kategorií.
Autor: Martina Střasáková Zdroj: autozive
