Brusel možná ustupuje: zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 může padnout
Podle informací německého listu Handelsblatt se Evropská komise chystá změnit svůj dosavadní plán ukončit prodej nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035. EK údajně zvažuje toleranci pro moderní spalovací motory, hybridní vozy i automobily na obnovitelná paliva, a revize zákazu má přijít již v příštím roce.
Tento záměr může znamenat zásadní obrat v evropské automobilové politice — s důsledky pro automobilový trh, státy i samotné motoristy.
Proč Brusel zvažuje změnu — tlak automobilového průmyslu a geopolitika
Záměr komise pramení z tlaku automobilek a některých členských států, které varují, že přechod na elektromobily může ohrozit průmysl, konkurenceschopnost a místa na trhu práce. Podle kritiků původního plánu bylo očekáváno, že trh s elektromobily rychle zareaguje — realita ale ukazuje na pomalý rozvoj infrastruktury, nedostatečný zájem v některých regionech a rostoucí náklady na výrobu a suroviny. Vedoucí představitelé EK, včetně komisaře pro dopravu, uvedli, že budou brát v potaz technologický pokrok — například spalovací motory s nízkými emisemi, hybridní pohony, biopaliva či syntetická paliva („e-fuels“). Podle těchto názorů by zákaz od 2035 měl být flexibilnější, aby evropská automobilka a dodavatelský sektor nezažil prudký propad. Tímto krokem se EK snaží reagovat i na současné geopolitické a ekonomické výzvy — od rostoucích cen energií až po tlaky na evropský automobilový průmysl ze strany asijských konkurentů. Změna by tedy nebyla jen o technologiích, ale i o zachování průmyslové základny a pracovních míst.
Co by změna znamenala pro motoristy a automobilový trh
Pokud by zákaz skutečně padl — nebo alespoň výrazně zmírnil —, znamenalo by to, že nové automobily se spalovacími motory, včetně těch s moderními emisními systémy, by mohly být nadále registrovány i po roce 2035. To by mohlo zpomalit tlak na masivní přechod k elektromobilitě a dát motoristům delší dobu na adaptaci. Pro automobilky by to znamenalo možnost pokračovat ve výrobě osvědčených modelů, udržet zaměstnanost a postupnou modernizaci motorů. Zákazníci by zase měli širší nabídku vozidel — elektromobily, hybridy i moderní benzinové či naftové vozy — s možností volby podle svých preferencí a životních podmínek. Na druhou stranu, pokud by legislativa zůstala otevřená i pro spalovací motory, mohlo by to zpomalit ekologickou transformaci dopravy a omezit tlak na investice do infrastruktury pro elektromobily — nabíjecích stanic, rozvody energie nebo recyklační kapacity pro baterie. To by mohlo mít dopad i na klimatické cíle, které EU deklarovala.
Evropská automobilová politika v nejistotě — co dál čekat
Komise plánuje, že finální rozhodnutí o změně zákazu padne v blízkých měsících. Téma je součástí širšího balíčku pro automobilový sektor, který má řešit ekonomickou konkurenceschopnost, energetickou krizi a technologický vývoj. Výsledkem může být kompromis: zákaz pro některá vozidla (třeba těžší, nákladní, či s vysokými emisemi), ale výjimky pro moderní spalovací motory, hybridy, PHEV a vozy na nízkoemisní či syntetická paliva. Jakékoli rozhodnutí bude mít zásadní dopad — nejen na automobilový trh, ale i na to, jak v Evropě bude vypadat doprava za 10, 15 nebo 20 let. Pro automobilový sektor to znamená, že místo radikálního přechodu „na elektriku nebo nic“ může přijít cesta postupné transformace, která zohlední technologickou, hospodářskou i sociální stránku.
Autor: Martina Střasáková Zdroj: české noviny
