Budoucí vláda plánuje převzít výnosy z radarových pokut. Obce a města protestují
V programovém prohlášení připravované koalice ANO, SPD a Motoristé figuruje návrh změny systému rozdělení výnosů z pokut za překročení rychlosti. Místo stávajícího modelu, kdy tyto příjmy plynou přímo obcím, které vybudovaly měřicí úseky, by měly nově putovat do státu — konkrétně do Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI).
Obce i města varují, že by jim tím vznikla výrazná díra v rozpočtech a byli by ochuzeni o prostředky, které dosud investovaly do dopravní bezpečnosti a infrastruktury.
Důvody navrhované změny a argumentace vlády
Navrhující politici tvrdí, že současný model je nespravedlivý – některé obce, díky umístění měřicích úseků na frekventovaných tazích, získávají desítky milionů korun ročně, zatímco jiné menší obce s nižším provozem značný výnos nezaznamenávají. Podle zákulisních informací má SFDI v následujícím roce hospodařit s rozpočtem kolem 190 miliard korun, přičemž chybí krytí výdajů ve výši přes 37 miliard korun. Přesměrování části pokut by mělo částečně pokrýt tuto propast. Zástupci koalice argumentují, že pokuty by měly sloužit primárně jako nástroj pro podporu dopravní infrastruktury na celostátní úrovni, nikoliv jako lokální zdroj financí. Jak uvedl poslanec Karel Havlíček (ANO): „Velmi často se z toho stává jakási kasička pro konkrétní obce a regiony… My chceme, aby se to rozdělovalo férověji.“
Obavy samospráv a možný dopad na bezpečnost dopravy
Obce v reakci na návrh vyjadřují silné znepokojení. Města, která investovala do radarových systémů a obecních dopravních programů, varují, že by přišla o prostředky, které dlouhodobě využívají k zklidňování dopravy, úpravám přechodů pro chodce, dopravnímu značení či osvětlení. Například město Benešov v minulém roce vybralo na pokutách více než 40 milionů korun, což představovalo významný podíl v jeho rozpočtu. Starosta Vojtěch Kos (ODS) z Praha 12 uvedl: „Pro nás je nepřijatelné, abychom nesli jen náklady a státní správa si vybrala výnosy. Buď to nechá státem řídit kompletně, nebo by to mělo zůstat v rukou obcí.“ Kritici také varují, že obce budou ztrácet motivaci investovat do měření rychlosti, pokud z toho nebudou moci mít přímý užitek, což by v důsledku mohlo vést ke snížení dopravní bezpečnosti.
Další kroky a co může toto opatření znamenat pro dopravu
Pokud by návrh prošel, změna zákona by znamenala, že obce budou muset předat „čistý výnos“ z měření rychlosti státu. Dochází tak k posunu k větší centralizaci financování dopravních kontrol a investic. V praxi to může znamenat, že rozhodování o umístění nových radarů nebo úsekového měření bude řešeno na státní úrovni, nikoliv místně. Dopravní experti upozorňují, že klíčovým faktorem úspěchu opatření bude, zda stát zajistí spravedlivé a transparentní rozdělení prostředků zpět do regionů. Jinak hrozí, že obce přestanou v dopravní prevenci držet tempo a sníží investice do bezpečnostních opatření. V takovém případě by mohly narůst počty dopravních nehod či zhoršit dopravní průjezdnost v postižených oblastech. Změna tak představuje zásadní posun v tom, jak bude Česká republika financovat dopravní bezpečnost a infrastrukturu v dalších letech.
Autor: Martina Střasáková Zdroj: cnn.iprima
