Česká republika jako velmoc v kruhových objezdech
Kruhové objezdy se staly neoddělitelnou součástí české dopravní infrastruktury. V posledních letech jich na území republiky vyrostly tisíce a dopravní experti mluví o České republice jako o doslova „malé velmoci“ v jejich počtu. Přestože mají zvyšovat bezpečnost a plynulost dopravy, některé z nich dávají zabrat i zkušeným řidičům.
Podle krajského koordinátora BESIP pro Prahu Oldřicha Kassla je hlavním problémem nepozornost, špatné odhady a nerespektování přednosti v jízdě.
Boom kruhových objezdů v Česku
Kruhové objezdy se v České republice začaly ve větším měřítku budovat na přelomu tisíciletí. Dnes jich je podle odhadů odborníků více než dva tisíce, přičemž jejich počet stále roste. Důvodem je snaha o zpomalení provozu, zvýšení bezpečnosti a lepší plynulost křižovatek. Výstavba kruhových křižovatek se stala běžnou součástí projektů i v menších městech a nově zastavěných zónách. Podle BESIP se kruhové objezdy ukazují jako efektivní řešení dopravních uzlů, kde dříve docházelo k častým kolizím. Přesto ale neplatí, že jsou zcela bez rizika. Statistiky Policie ČR ukazují, že od roku 2010 do roku 2025 se na kruhových objezdech stalo přes 15 600 dopravních nehod. Nejvíce z nich evidují kraje s hustším provozem – Ústecký, Moravskoslezský a hlavní město Praha. Odborníci vysvětlují, že počet nehod neznamená, že jsou kruhové objezdy nebezpečné samy o sobě. Naopak, jejich výhoda spočívá v tom, že snižují závažnost střetů. Typické čelní nebo boční srážky se díky kruhovému provozu mění na kolize s menší rychlostí a nižším rizikem vážných zranění.
Proč kruhové objezdy matou i zkušené řidiče
Podle koordinátora BESIP Oldřicha Kassla bývá nejčastější chybou nesprávné udání přednosti. Řidiči se často mylně domnívají, že mají přednost při vjezdu, nebo naopak nevědí, kdy ji mají poskytnout. To platí zejména u víceproudých kruhových objezdů, kde špatné zařazení do pruhu může vést k nebezpečnému křížení tras. Dalším problémem je nadměrná rychlost. Mnoho řidičů vjíždí na kruhový objezd příliš rychle, což jim ztěžuje přehled o ostatních vozidlech a komplikuje výjezd. Jak upozorňuje Kassl, klíčová je plynulost a ohleduplnost – včasné přibrzdění, zapnutí směrovky a správný odhad situace jsou zásadní prvky bezpečné jízdy. Nezanedbatelným faktorem je i nedostatečné značení nebo atypická konstrukce některých křižovatek. V menších městech vznikají objezdy s velmi malým poloměrem nebo složitými nájezdy, které řidiče matou. Typickým příkladem komplikovaného místa je pražské Vítězné náměstí („Kulaťák“) – kruhový objezd se třemi jízdními pruhy a tramvajovým provozem, který patří mezi nejrizikovější dopravní body v metropoli.
Potřeba lepšího značení a vzdělávání řidičů
Dopravní experti dlouhodobě upozorňují, že kromě technického řešení je klíčové také vzdělávání řidičů. Mnoho z nich si totiž stále neosvojilo správná pravidla pro jízdu po kruhovém objezdu. V autoškolách se této problematice věnuje jen okrajově, přitom právě zde se nejčastěji chybuje.mKassl proto doporučuje, aby města i BESIP více investovaly do informačních kampaní. „Řidiči musí chápat, že kruhový objezd není závodní dráha, ale prvek, který má uklidnit dopravu. Při správném používání zvyšuje bezpečnost, ale při nepozornosti se může stát rizikem,“ uvedl. Problémem jsou i víceproudé objezdy, kde chybí jasné vodorovné značení a dopravní značení bývá matoucí. Řidiči pak často mění pruhy v poslední chvíli, což zvyšuje riziko nehod. Do budoucna odborníci navrhují sjednotit pravidla označování kruhových objezdů a věnovat více prostoru dopravní výchově – jak ve školách, tak v rámci opakovaného školení řidičů. V kombinaci s lepším značením a osvětou by mohlo dojít ke snížení počtu nehod i stresu, který tyto křižovatky u některých řidičů vyvolávají.
Autor: Martina Střasáková Zdroj: cnn.iprima
