Česká železnice před zásadní proměnou: Nové tratě, vyšší rychlosti a spojení na letiště

Trať na letiště a nové mezinárodní spojení nabírají reálné obrysy

Projekt železničního spojení Praha – Letiště – Kladno se v příštím roce posune do další klíčové fáze. Správa železnic už získala pravomocné povolení pro nejdelší etapu mezi Ruzyní a Kladnem. Tento zhruba patnáctikilometrový úsek povede převážně v nové trase a počítá s elektrifikací i vyšší rychlostí vlaků. Díky narovnání oblouků se výrazně zkrátí jízdní doba mezi Prahou a Kladnem, což má přímý dopad na každodenní dojíždění i komfort cestujících. Stavba má po podpisu smlouvy se zhotovitelem trvat přibližně čtyři roky.

Současně pokračují práce na dalších částech projektu. V Kladně už vzniká nová nádražní budova, která bude první dřevostavbou na české železnici. Správa železnic má také povolení pro budoucí podzemní stanici přímo u letištního terminálu a připravuje navazující úsek z Ruzyně na letiště. V oblasti Dejvic a Veleslavína probíhal geologický průzkum kvůli plánovaným tunelům a v příštím roce by se měl hledat zhotovitel úseku mezi Výstavištěm a novou podzemní stanicí v Dejvicích.

Rok 2026 má být zároveň startem stavby modernizované trati směrem do Bavorska. Nejblíže realizaci je úsek z Plzně přes Nýřany do Chotěšova, který je důležitý pro rychlejší spojení s Mnichovem. Pokračují také přípravy na moderní trať mezi Mladou Boleslaví a Libercem, kde se chystá zásadní přestavba železničního uzlu v Turnově. Pro nákladní dopravu má velký význam i plánovaná rekonstrukce části trati mezi Hradcem Králové a Týništěm nad Orlicí.

Modernizace tratí, bezpečnost a vysokorychlostní budoucnost

Vedle velkých staveb se Správa železnic soustředí i na zlepšování každodenního provozu. Modernizací procházejí klíčové železniční uzly, například Česká Třebová nebo hlavní nádraží v Hradci Králové. Cílem je vyšší kapacita, bezbariérový přístup a nižší hluk v okolí tratí. V okolí Prahy se podařilo dokončit přestavby vytížených příměstských úseků a pokračují rozsáhlé úpravy Smíchovského i Masarykova nádraží.

Velký důraz je kladen na stav tratí. Opravují se stovky kilometrů kolejí na hlavních koridorech i regionálních spojích. Zlepšení se týká nejen rychlosti vlaků, ale také nástupišť a přejezdů. Modernizací prošly i méně frekventované tratě v pohraničí nebo technicky náročná zubačka z Tanvaldu do Kořenova, která je zároveň kulturní památkou.

Zásadní roli v bezpečnosti hraje zabezpečovací systém ETCS. Na hlavních tratích už ve výhradním režimu najely vlaky desítky milionů kilometrů a systém opakovaně prokázal, že dokáže zabránit mimořádným událostem. ETCS také umožnil zvýšení rychlosti nad dosavadní limit, což se projevilo například na trati z Prahy do Českých Budějovic. Rozšiřování systému bude pokračovat i v dalších letech, včetně zjednodušené varianty pro regionální tratě.

Do budoucna směřuje i příprava vysokorychlostních tratí. Některé úseky už mají kladné stanovisko EIA a začaly výkupy pozemků. Pokračuje modernizace stávajících tratí na Moravě a rozběhl se také geologický průzkum pro Krušnohorský tunel směrem na Drážďany. České železnice tak postupně směřují k rychlejšímu, bezpečnějšímu a konkurenceschopnějšímu provozu, který má obstát i v evropském měřítku.

Zdroj: https://www.dnoviny.cz/infrastruktura/sz-v-roce-2026-se-zacne-stavet-nejdelsi-usek-zeleznice-na-letiste-i-trat-do-bavorska