Čeští studenti zažili stav beztíže během mise Zero-G

Šestadvacet vybraných studentů z celé České republiky se zúčastnilo parabolického letu v mikrogravitaci, známého pod názvem mise Zero-G. Let, který proběhl ve speciálně upraveném letounu Airbus A310, byl součástí osvětové a vzdělávací iniciativy Ministerstva dopravy ČR, jehož cílem je přiblížit mladým lidem vědu, výzkum a kosmické technologie. Let probíhal z Letiště Václava Havla Praha, konkrétně z terminálu 3, a studenti během něj zažili opakovaný stav beztíže, který je výsledkem tzv. parabolického letu – tedy série prudkých výstupů a pádů letadla, při nichž je možné na krátké okamžiky simulovat podmínky jako na oběžné dráze. Tato unikátní příležitost byla nejen silným osobním zážitkem, ale především obrovskou inspirací pro jejich další studijní a profesní dráhu.

Přípravy na let i samotný průběh

Než se studenti mohli vznést k výškám a okusit stav beztíže, prošli náročným výběrovým řízením, které prověřovalo nejen jejich znalosti, ale i motivaci a fyzickou připravenost. Po finálním výběru následovala důkladná příprava – absolvovali lékařskou prohlídku, bezpečnostní instruktáž a seznámili se s prostředím letounu a se specifiky samotného letu. Let probíhal v několika parabolických fázích, během nichž účastníci na desítky sekund zcela ztratili pocit tíže. Mladí „kosmičtí kadeti“ zažili stavy, které zažívají astronauti při tréninku nebo během misí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Zážitky byly umocněny přítomností profesionálního týmu a doprovodných osobností – na palubě je doprovázeli mimo jiné i český astronaut ve výcviku Aleš Svoboda, popularizátor astronomie Jan Spratek, umělec Yemi A.D. či herečka Jana Plodková.

Vědecký význam i popularizace kosmických aktivit

Hlavním cílem mise Zero-G nebyl pouze samotný zážitek z letu. Celý projekt má hlubší přesah – slouží jako nástroj k popularizaci vědy, motivaci mladých lidí ke studiu technických a přírodovědných oborů a posílení českého zapojení do evropských i světových vesmírných programů. Podle ministra dopravy Martina Kupky je právě inspirace mladé generace klíčová pro budoucnost: „Věřím, že v těchto studentech zkušenost z mise Zero-G posílí vášeň pro vědu a technologie a stane se pro ně odrazovým můstkem k dalšímu studiu nebo k profesnímu životu.“ Projekt ukázal, že Česká republika má nejen odborníky schopné se na takovém programu podílet, ale i infrastrukturu, která podobné akce umožňuje. Letiště Václava Havla poskytlo potřebné zázemí, spolupráce probíhala i se zahraniční společností Novespace, která je v oblasti parabolických letů evropským lídrem.

Budoucnost mladých kosmických talentů

Zero-G je teprve začátkem většího úsilí o propojení českého školství, výzkumu a kosmických technologií. Mladí účastníci této mise byli symbolickými průkopníky, kteří mohou jednou zaujmout místo v kokpitech raket, vědeckých laboratořích nebo kontrolních centrech. Jejich úspěch dokazuje, že Česko má v mladé generaci potenciál, který může být v budoucnu významnou součástí mezinárodních vesmírných projektů. Na palubě během letu zavládla nejen nadšená atmosféra, ale také vědomí, že se děje něco mimořádného. I krátká zkušenost s beztíží může otevřít obzory, změnit životní směřování a ukázat, že i studenti z malých měst a škol mohou být součástí velkých příběhů. Mise Zero-G tak není jen jednorázovým projektem, ale i výzvou – výzvou k tomu, abychom mladým lidem dávali více podobných příležitostí a podporovali jejich zájem o svět (a vesmír) kolem nás.

Autor: Martina Střasáková Zdroj: mdrc