Chybějící desítky miliard ohrožují dopravní stavby. Stát přidal, ale rozpočet je stále v minusu

Napětí kolem rozpočtu

Podle pracovníků obeznámených se situací počítá návrh rozpočtu na rok 2026 s částkou 144,6 miliardy korun. Tento objem je vyšší než původní plán, ale stále je výrazně nižší než požadavky dozorčí rady fondu, která schválila rozpočet téměř 187 miliard korun. Rozdíl mezi tím, co je potřeba a co stát skutečně vyčlenil, vytváří tlak, který může ochromit přípravu staveb na silnicích i železnicích. Ministerstvo dopravy ve svých interních podkladech upozorňuje, že bez dodatečných prostředků není možné zajistit pokračování všech rozestavěných akcí. Jeden z úředníků, který si nepřál být jmenován, uvedl, že se už nyní uvažuje o odkladu některých smluv a zakázek, přestože v soutěžích už jsou vybraní vítězové.

Ohrožené projekty a první dopady

Podle informací z úřadu jsou mezi rizikovými stavbami například úsek silnice I/16 mezi Mladou Boleslaví a Martinovicemi, pokračování dálnice D11 směrem k Trutnovu nebo přestavba železničního uzlu v Hradci Králové. Tyto stavby patří k zásadním investicím, které by měly zlepšit dopravní propojení regionů. Pokud ale nebudou mít finanční krytí, hrozí jejich zastavení. Už nyní se podle úředníků z resortu objevují pokyny, aby Ředitelství silnic a dálnic i Správa železnic nepodepisovaly nové smlouvy na rozsáhlé projekty. To vyvolává nejistotu mezi firmami, které se do tendrů zapojily a počítaly s realizací. Podle jednoho ze zástupců stavebních společností může dlouhodobá nejistota vést k odchodu kapacit jinam a k oslabení celého trhu.

Rizika pro regiony a veřejnost

Zdržení staveb se může nejvíce projevit v regionech, které čekají na nové dopravní spojnice. Pokud nebude dostatek prostředků, některé oblasti zůstanou závislé na starých silnicích, které už dnes nezvládají dopravní zátěž. To povede k dopravním kolonám, vyšší spotřebě paliva a větším emisím. Podle pracovníků obeznámených s dokumenty je tento problém dlouhodobě přehlížen, přestože dopady na kvalitu života obyvatel jsou značné. Problém se netýká jen silnic. Zpožďují se i některé železniční projekty, které měly zlepšit spojení mezi krajskými městy nebo zajistit plynulejší provoz na hlavních koridorech. Pokud stát finance nenajde, Česká republika riskuje, že nebude schopna držet krok s modernizací železniční dopravy, a to i vůči závazkům vůči Evropské unii.

Nejasná budoucnost a hledání řešení

Politická reprezentace zatím nevyslala jasný signál, jak se s chybějícími miliardami naloží. Podle informací z ministerstva se původně počítalo s tím, že vláda rozhodne už na zářijovém jednání, ale k tomu nedošlo. Formulace byla následně změněna na neurčité „v následujících měsících“. To podle úředníků, kteří sledují přípravu rozpočtu, vytváří pro celý sektor velkou nejistotu. Nabízí se několik cest, jak situaci řešit. Jednou z možností je navýšení příjmů z mýtného nebo dálničních známek. Další variantou je přesun prostředků z jiných kapitol státního rozpočtu. Objevují se také návrhy využít evropské fondy nebo zapojit soukromý kapitál prostřednictvím projektů PPP. Zatím ale není jasné, ke kterému scénáři se vláda přikloní. Podle úředníka, který je s jednáním obeznámen, panuje na ministerstvu dopravy obava, že pokud se prostředky nepodaří zajistit včas, hrozí nejen odklady staveb, ale i ztráta důvěry mezi investory a zhotoviteli. Bez stabilního financování nebude možné plánovat velké dopravní projekty dlouhodobě a efektivně. Co může situace přinést? Celá situace ukazuje na strukturální slabinu v plánování dopravních investic. Pokud stát nebude schopen zajistit stabilní a předvídatelné financování, dopravní stavby se budou potýkat se zpožděním, nárůstem nákladů a ztrátou důvěry veřejnosti. Dopady se dotknou nejen firem, ale i běžných lidí, kteří čekají na lepší silnice a železnice. Rozhodnutí o tom, jakým způsobem se chybějící miliardy doplní, bude klíčové. Pokud se tak nestane včas, Česká republika riskuje, že se důležité projekty odsunou o roky a některé regiony zůstanou dopravně izolované.

Autor: Martina Střasáková