Díky webu pardubické MHD najdou lidé ztracené věci
Pardubický dopravní podnik zveřejňuje na svém webu podrobný seznam předmětů nalezených v MHD. Podnik se tak snaží vrátit co nejvíc ztracených věcí jejich majitelům; lidem je vydávají pracovníci dispečinku. ČTK o tom informoval Tomáš Pelikán, ředitel podniku.
„Zavedený systém ztrát a nálezů jsme chtěli vylepšit. Chceme cestujícím, kteří něco ztratí v městské hromadné dopravě, věci vrátit. Na webu jsou popsané, na druhou stranu to nesmí být tak přesně popsané," vysvětlil Pelikán a dále dodal, že popis je obecnější; detaily ztracené věci doplní majitel, aby prokázal, že předmět je opravdu jeho.
„Často školáci zapomínají batůžky, třeba s tělocvikem. Dokonce nám volala ráno maminka, že její syn nechal v autobuse batoh s učením. Naštěstí se brzy autobus vracel a chlapec si mohl batoh vyzvednout a jít do školy," uvedla jednu z příhod Aneta Hodíková z dispečinku.
Stává se, že peněženku s vyšším obnosem nebo mobilní telefon nálezci neodevzdají, majitelé o ně tedy přijdou. I přesto je podle Anety Hodíkové stále dostatek poctivých lidí, kteří nalezený předmět předají řidiči. „Jedna slečna během čtyř dnů zvládla ztratit telefon dvakrát, naštěstí se vždy našel," doplnila Hodíková.
Na dispečinku také používají termín „klíčový paradox“. „Jsou klíče, které se vůbec nikdy nenajdou, a zároveň tu jsou klíče, pro které si nikdo nepřijde a neshání se po nich," objasnila tento termín Hodíková.
Existují i kuriózní případy. Například, když v autobuse zůstala jedna bota. Řidič viděl dívky, které si zkoušely obuv; na zastávce potom vyběhly z autobusu a jedna dívka tak pravděpodobně vyběhla s jednou nohou bosou, uvedl Pelikán a dodal perličku: „Jednou se našla v autobuse dokonce zubní protéza".
Majitele ztracených peněženek mohou dispečeři dohledat i podle Pardubické karty, na níž jsou nahrané osobní údaje.
Věc, o kterou se dlouho nikdo nepřihlásí, propadá městu. "Dva až tři měsíce je tady necháváme, pokud to jsou věci, které se dají ještě použít nebo darovat. Pokud je to nějaký špinavý batoh, obnošené mikiny, ty tu necháváme rok, potom je dáváme na charitu. Případně vyhodíme, pokud jsou ve špatném stavu," uzavřela Hodíková.
Publikoval: Petr Dejnožka (zdroj: ČTK)
