Elektrokoloběžky zůstávají v ulicích

Ulice hlavního města tak zatím zůstávají otevřené i pro elektrické jednostopé dopravní prostředky, které vzbuzují nadšení i rozhořčení.

Spor uvnitř koalice

Zásadní návrh předložil bývalý primátor a současný náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib. Jeho cílem bylo nastavit jasná pravidla pro provoz sdílených elektrokoloběžek v hlavním městě. Materiál počítal s tím, že provozovatelé těchto služeb uzavřou s Technickou správou komunikací (TSK) smlouvy, které by umožnily stanovit konkrétní podmínky, včetně vyhrazených míst pro odstavování. Za každou koloběžku by platili městu měsíční poplatek 25 korun a TSK by mohla vozidla odstavená mimo vyznačené zóny odstraňovat. Koaliční partneři však návrh odmítli. Nejostřeji se vyjádřil šéf klubu zastupitelů ODS Tomáš Portlík, který zpochybnil připravenost návrhu a označil ho za nedostatečný. Zdůraznil, že chyběly analýzy dopadů a především širší koaliční diskuse, která by zohlednila názor všech městských částí. Zdeněk Hřib kritiku odmítl s tím, že materiál byl připravován téměř dva roky a vycházel z doporučení Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra a Ministerstva pro místní rozvoj.

Koloběžky jako problém veřejného prostoru

Pražské ulice zažívají nárůst počtu sdílených elektrokoloběžek především v centru města a turisticky exponovaných lokalitách. Zatímco jejich příznivci oceňují rychlost, ekologičnost a flexibilitu, kritici poukazují na rostoucí počet nehod, bezohledné chování jezdců i nevhodné parkování. Koloběžky bývají často zanechávány na chodnících, přechodech, u vstupů do budov či ve veřejné zeleni, což komplikuje pohyb seniorům, rodičům s kočárky i osobám s omezenou mobilitou. Podle Hřibova návrhu měly být nově odkládány pouze na vyhrazená místa, která by TSK určovala ve spolupráci s městskými částmi. To by mělo zamezit jejich chaotickému rozmisťování a zároveň umožnit sankcionovat provozovatele, kteří pravidla poruší. V současnosti však hlavní město nemá zákonnou možnost tyto podmínky vymáhat plošně – pouze domlouvá podmínky v rámci dobrovolné spolupráce. Případný zákaz nebo zásadní omezení by muselo být zavedeno formou obecně závazné vyhlášky, což si vyžaduje širší politický konsenzus.

Bezpečnostní statistiky budí obavy

Nezanedbatelným argumentem pro přijetí regulace jsou bezpečnostní statistiky. Městská policie provedla na přelomu května a června cílenou kontrolní akci zaměřenou na jezdce na koloběžkách a cyklisty. Z celkových 911 přestupků, které byly v rámci této akce zjištěny, jich 649 spáchali právě uživatelé elektrokoloběžek. Mezi nejčastější přestupky patřilo nepřizpůsobení jízdy provozu, vjezd na chodník, jízda bez přilby (u mladistvých), jízda pod vlivem alkoholu a nevhodné parkování. Celkem bylo během několika dnů uděleno 1326 pokut v hodnotě přes 193 tisíc korun. Dalších 67 přestupků bylo oznámeno příslušnému správnímu orgánu a 517 případů bylo řešeno domluvou. Podle policie se situace postupně zhoršuje s nárůstem počtu zařízení v provozu, především v jarních a letních měsících. Praha tak čelí reálné výzvě, jak skloubit moderní formy mikromobility s udržením bezpečnosti a pořádku v ulicích.

Potřebná diskuse místo rychlého řešení

Rozhodnutí neschválit zákaz koloběžek tak nevylučuje další kroky. Naopak – ukazuje, že město si uvědomuje složitost celé problematiky. Politická reprezentace nyní čelí tlaku ze strany některých městských částí, zejména Prahy 1, která volá po úplném zákazu sdílených koloběžek. Na druhé straně však stojí provozovatelé, část veřejnosti a i městské strategie podporující alternativní formy dopravy. Jisté je, že bez jasné legislativní úpravy a konsenzu mezi vedením města, TSK, policií a městskými částmi se k trvalému řešení jen těžko dospěje. Namísto rychlého zákazu je tak zřejmě na místě promyšlená regulace s důrazem na bezpečnost, odpovědnost a férový přístup všech stran.

Autor: Martina Střasáková Zdroj: ceskenoviny