EU odkládá ETS2 na rok 2028 — jakou má dohoda cenu pro klimatické cíle i občany
Ministři členských států EU se v nedávné dohodě shodli, že nová fáze emisních povolenek ETS2 se odkládá o jeden rok — místo plánovaného spuštění v roce 2027 začne fungovat nejdříve v roce 2028. Spolu s tím EU potvrdila ambiciózní cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.
Odklad i struktura dohody ale vyvolávají otázky, jak reálné a efektivní bude dosažení klimatických ambicí a jak moc pocítí změny domácnosti a firmy.
Co je ETS2 a co se odkládá
ETS2 je navržen jako rozšíření stávajícího systému obchodování s emisními povolenkami. Má pokrýt spalování paliv v budovách, vytápění a silniční dopravu — tedy sektory, které dosud spadaly mimo působnost povolenek. Cílem bylo, že ETS2 přispěje k výraznému omezení emisí a podpoří investice do energetické efektivity, zateplování, čistých technologií a nízkoemisní mobility. Podle dohody členských států se kompletní zavedení ETS2 — tedy oblastek obchodování s povolenkami i vstup do systému — posouvá na rok 2028. Původní plán počítal se startem už v roce 2027.
Dohoda o emisním cíli 2040 — vysoký cíl, větší pružnost
Současně s odložením ETS2 se EU shodla na novém klimatickém cíli: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti hodnotám z roku 1990. Tento cíl má být závazný. Nicméně dohoda přináší i ústupky — například možnost použít zahraniční uhlíkové kredity k pokrytí části snižování emisí, a flexibilní přístup států k naplnění závazků. To může reálný dopad snižování emisí oslabit.
Možné dopady na domácnosti, firmy a ceny energií
Posunutí ETS2 znamená, že tlak na zvýšení cen energií a pohonných hmot, který s povolenkami přichází, bude odložen — aspoň o jeden rok. To může domácnostem a firmám přinést krátkodobé úlevy. Na druhou stranu, developeři a firmy z oblasti nemovitostí, vytápění či dopravy mohou mít více času připravit se na změny — investovat do energetické efektivity, modernizovat vytápění nebo přizpůsobit podnikání novým podmínkám. To může přispět k plynulejší transformaci s menšími sociálními dopady než při razantním nástupu povolenek. Ale odklad také znamená, že tlak na snižování emisí v krátkodobém horizontu klesá — což může znamenat zpomalení investic do udržitelných technologií a dalších ekologických opatření.
Dilema mezi ekologickou ambicí a realistickou hospodářskou realitou
Rozhodnutí o odsunu ETS2 a flexibilitách při emisních cílech ukazuje složitost rovnováhy mezi ekologickými závazky a ekonomickými dopady. EU se rozhodla podržet dlouhodobý cíl — i když s jistými ústupky — a dát státům a firmám více času na adaptaci. Pro některé ekonomiky s vyšší závislostí na fosilních palivech může toto rozhodnutí znamenat vítaný časový polštář. Pro zastánce rychlé dekarbonizace a ekologických cílů je ale formálně přijímaný cíl srozumitelný — realita potřebuje konkrétní kroky, investice a závazky, které postupně nahradí uhelné zdroje čistou energií a moderní dopravou. Dohoda tak znamená kompromis: ekologický cíl zůstává, ale cesta k němu je pružnější a méně náročná — a to může být pro některé státy i občany zároveň nevýhodou a úlevou.
Autor: Martina Střasáková Zdroj: ceske noviny
