Kolony v Praze? Řidiči často ukazují na město, ale realita je složitější
Pražská doprava v posledních týdnech opět kolabuje a intenzivní debaty o vinících nabírají na obrátkách. Zatímco část motoristů obviňuje město, rekonstrukce nebo špatně nastavené křižovatky, stále častěji se objevují hlasy upozorňující na to, že za část problémů mohou sami řidiči.
Přetížená síť, nevhodný styl jízdy a masivní nárůst individuální automobilové dopravy vytvářejí kombinaci, která vede k dopravním špičkám výrazně citlivějším na jakoukoli drobnou komplikaci.
Praha má rekordní počet aut – dopravní síť je přetížená už běžným provozem
Automobilová doprava v Praze narůstá dlouhodobě a výrazně rychleji, než se mění kapacita dopravní infrastruktury. Počet registrovaných aut přesáhl 1,3 milionu a každoročně dále roste. Tím se Praha stává jedním z nejhustěji motorizovaných měst ve střední Evropě. Zatímco město postupně obnovuje komunikace a modernizuje mosty, množství vozidel už dávno převyšuje komfortní kapacitu hlavních tahů. Tento stav způsobuje, že jakmile se objeví jakákoliv drobná komplikace — například zpomalení na tunelu, práce na silnici nebo špatné počasí — provoz se velmi rychle „zasekne“. Kolony se šíří po celé síti, protože i menší výpadek v jedné části města má řetězový dopad na navazující komunikace. To je jeden z důvodů, proč poslední týdny přinášejí rekordní zdržení, přestože město neprovádí žádné mimořádné uzavírky. Cestující tak čelí situaci, kdy kapacita komunikací je prakticky trvale naplněná. A to znamená, že jakýkoliv nadprůměrný nápor aut v ranní či odpolední špičce stačí k tomu, aby se doprava zastavila téměř během několika minut. Není to tedy pouze o „špatných opatřeních“ města, ale také o tom, že současná intenzita dopravy už přesáhla limity, které pražská silniční síť zvládá.
Řidiči často svým chováním přispívají k tvorbě kolon – aniž si to uvědomují
Dopravní odborníci upozorňují, že v Praze není problém jen počet aut, ale také způsob, jakým lidé jezdí. Komentáře z posledních dní ukazují, že řidiči mají tendenci vidět vinu pouze v rozhodnutích radnice, ale málokdo si připouští vlastní podíl. Mezi nejčastější příklady patří blokování jízdních pruhů při najíždění do kolon, ignorování zipování, zbytečné brzdění, předjíždění v místech, kde to zdržuje ostatní, a také přílišná agresivita nebo naopak váhavost na křižovatkách. Tyto drobné individuální chyby se velmi rychle přenášejí do celého dopravního proudu. Stačí několik špatně zvolených manévrů nebo náhlé brzdění, aby se vytvořily „mikrovlny“ zpomalování, které se rychle šíří dozadu po celé ulici. Následně vznikají kolony, které už nemají jednoho konkrétního viníka – vznikají prostě proto, že se řidiči neumí přizpůsobit hustému provozu. Dalším častým problémem je také to, že mnoho řidičů se snaží objíždět kolony bočními uličkami nebo pruhy určenými pro autobusy. Tento nárazový přesun aut pak zahlcuje komunikace, které nejsou na tak velký provoz dimenzované, a ve výsledku zdržuje všechny ostatní účastníky provozu. Významnou roli hraje i parkování. Pokud je parkování v ulicích neorganizované nebo dojde k zastavení v kritickém místě, průjezdnost se sníží natolik, že se kolony tvoří i tam, kde běžně problém nebývá. V hustém městském provozu je tak i drobné porušení pravidel schopné způsobit dopravní kolaps na velké části území.
Cesta k menším kolonám vede přes kombinaci infrastruktury, regulace a změny chování
Odborníci se shodují, že kritika směrem k městu je jen polovina příběhu. Druhou polovinou je právě způsob, jakým Pražané a dojíždějící své vozy používají. Pokud se má dopravní situace zlepšit, bude nezbytná kombinace investic do infrastruktury, efektivního řízení provozu a současně větší míra zodpovědnosti samotných řidičů. K zajištění plynulejší dopravy je nutné pokračovat v modernizaci křižovatek, opravách mostů a vytváření obchvatových řešení, která část dopravy odvedou pryč z centra. Stejně důležité je ale také podporovat veřejnou dopravu, cyklodopravu, parkoviště P+R a motivovat obyvatele, aby nevyužívali auto tam, kde existují jiné možnosti. Důraz na dodržování pravidel a kulturu jízdy může mít okamžitý efekt. Pokud by se podařilo omezit blokování pruhů, agresivní najíždění nebo ignorování zipování, dopravní proud by byl stabilnější a méně náchylný ke kolapsu. To neznamená, že město nenese odpovědnost — ale ukazuje se, že samotné investice problémy nevyřeší, pokud se nezmění přístup motoristů. Pražská doprava tak stojí v bodě, kdy je potřeba systémových opatření i změny každodenních návyků. Kolony totiž nevznikají samy od sebe — vytváří je kombinace přetížené infrastruktury a lidského chování.
Autor: Martina Střasáková Zdroj: cnn.iprima
