První panel Konference ředitelů 2022: CEEC Research provedl průzkum mezi projektanty! Ty možná v budoucnu čeká méně práce! Co dalšího na Ministerstvu místního rozvoje zaznělo z oblasti dopravy?
Společnost CEEC Research společně s Ministerstvem místního rozvoje uspořádala tradiční Konferenci ředitelů 2022. Ta v úterý 13. září 2022 přivítala projektanty a investory z různých firem. První blok diskuse začal v 9 hodin, odstartoval ho Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj. Kdo v prvním bloku dále vystoupil? A co se řešilo?
Optimismus v projektování bude trvat i v roce 2022
Úvodního slova se na začátek blokové diskuse ujal ředitel společnosti CEEC Research Jiří Vacek, který hosty přivítal a poděkoval za možnost ji pořádat. Dále Jiří Vacek začal představovat výsledky výzkumu, který si jeho firma pro tuto příležitost připravila.
Ten odhalil, že v roce 2022 vzrostly projektové práce o 2,6%, ale v následujícím roce by se jak projektanti, tak stavitelští inženýři mohli potkat s úbytkem práce. To je spojeno se zvyšováním cen energií, materiálu a obecně všeho. Proto se CEEC Research domnívá, že dojde k úbytku zakázek od státu a veřejných investorů. Stát podle Jiřího Vacka jako investiční zadavatel zakázek v prvním pololetí 2021 zadal investice za 7 miliard korun, což je oproti minulým rokům nárůst o 40 %. Optimismus v tomto ohledu trvá i pro rok 2022, ale v roce 2023 se investice pravděpodobně sníží. S tím je spojen právě možný pokles práce pro projektové firmy, které jsou aktuálně maximálně vytížené. V současné době se projektanti nezastaví, přičemž jsou jejich kapacity využívány z 96 %, v roce 2023 dojde k poklesu na 91 % podle CEEC Research.
Průzkum dále pokračoval mezi projektovými společnostmi. 3 ze 4 musely navýšit své ceny z důvodu rostoucích nákladů. Na druhé stránce se zjišťovalo, podle kterého kritéria si lidé projektanty vybírají. Nejvíce hraje roli cena (86 %), vlastní zkušenosti s projektovou firmou (86 %), předchozí realizace zakázky (83 %) či termín dodání a doporučení od ostatních zákazníků.
Výzkum od organizátora akce dále nastínil, jak by mohlo dojít ke zlepšení stavu při přípravách i realizacích samotných staveb, ať se jedná o liniové stavby či stavby normálního charakteru. Problémy, které projektanti vidí při jejich práci, jsou spojené s krátkými byrokratickými lhůtami, jež se těžce projektantům stíhají, a proto trvá příprava projektů déle. Vše by mohlo zlepšit dodržování těchto lhůt, kdyby došlo ke zlepšení práce stavebních úředníků na stavebních úřadech. Dále zástupci a ředitelé projektantů vidí budoucnost v digitalizaci procesů, funkčním stavebním zákonu, lepším majetkoprávním vypořádání stávající dopravní infrastruktury nebo profesionalitě ve veřejné sféře.
Myslím si, že ten projektový trh je naplněn a bude naplněn i příští rok
Ke slovu v panelu se dále dostali jednotliví zástupci projektantů a zástupci investiční firem. Jako první se v ranním panelu chopil slova Martin Höfler, generální ředitel firmy PUDIS a.s., který reagoval na možné snížení práce pro projektanty. „Pokles z 96 % na 91 % je stále hodně velké vytížení. Berme ale to číslo s nadhledem. Myslím si, že ten projektových trh je naplněn a bude naplněn i příští rok. Pokud neočekáváme nějaký dramatický pokles nebo nárůst, tak to je to, co přesně ten trh potřebuje. Stabilitu,“ řekl generální ředitel projektantů z firmy PUDIS.
Martin Höfler byl dále dotázán na to, jaké kroky by měly přijít pro zjednodušení výstavby liniových staveb v ČR. Generální ředitel PUDIS vidí složitost v legislativním procesu: „Kroky by měly vést ke zjednodušení legislativního procesu. To jestli se nám to podaří, ukáže až praxe. Mohla by určitě pomoct také digitalizace, ale musí být dotažena na všech stranách řetězce. U projektantů se toho nebojím. My ty lidi vyškolíme, ale obávám se toho, aby stejným způsobem byla připravena státní správa. Když dostane úředník celou projektovou dokumentaci, což je několik gigabajtů dat, tak s tím bude mít trápení.“ Úvodní řečník, Martin Höfler z firmy PUDIS, ale ví, že zjednodušení nepřinese pouze změna stavebního zákona. Další úpravy by měly však na tento zákon podporovat. „Pomůže dále kultivace zákonu o liniových stavbách. Ten opravdu hodně pomáhá, ale na některé přípravy je krátký. Musíme vyčistit 100 % procesu, ne pouze 80 %. Těch 20 % nás vždycky zpomalí,“ ukončil svůj projev generální ředitel Martin Höfler.
Na svého kolegu navázal generální ředitel VALBEK-EU, a.s.: „Větší a větší byrokracie. Nejednotnost stavebních úřadů. Systém je tak složitý, že projít systémem a získat stavební povolení je řádově 10 – 13 let. Pokud se nedokáže prosadit zákon o liniových stavbách nejenom na železnici a silnici, tak například výstavba vysokorychlostních tratí (VRT) do roku 2030 je pohádka.“
Romanu Lennorovi z projektové firmy VALBEK-EU chybí kvalitní rozšíření zákonu o liniových stavbách a výkupech. Velkou inspiraci pro ČR vidí v zahraničí. Například zmínil Polsko, kde příprava a realizace stavebního projektu probíhá zcela jinak. Generální ředitel Roman Lenner se neobává snížení práce pro projektanty, ani možného snížení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Cestu vidí ve snižování investičních nákladů a také v praktičnosti jednotlivých projektů, které mají být realizovány kvalitně. Největší problém vidí v kapacitách projektových kanceláří, a proto vyzývá jak ministerstvo školství, tak dopravy, aby se pokusilo nalákat více mladých lidí k projektování.
Svůj náhled na stavební zákon přidal František Korbel z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o. Podle něj je stavební proces příliš byrokratický a dlouhý, i když nový stavební zákon dané lhůty snížil. Žanet Hadžić z Ministerstva místního rozvoje přidala svůj názor na stavební zákon i novelu o liniových stavbách. Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje, aby liniové a speciální stavby měl na starost jeden speciální úřad. Také by mělo dojít k usnadnění komunikace projektantů s úřady přes digitální Portál stavebníka. Ministerstvo místního rozvoje ví, že liniové stavby jsou dlouhodobě připravované a z hlediska projektování v nich jsou velké úpravy týkajících se užití staveb. Nové novely týkajících stavebních zákonů by měly přijít v platnost v roce 2023, ale přejití na novou dokumentace projektanti nebudou muset příliš řešit. Řídit se budou moct podle staršího zákona a lhůta na případné změny v dokumentaci budou mít do 30. června 2027, řekla Žanet Hadžić.
Ceny dřeva a oceli aktuálně klesají
Téma stavebního zákona se na pár chvil opustilo a řešila se ekonomika. Slova dostal Lukáš Kovanda z Trinity Bank, který řešil poptávku po stavebních materiálech. Ta podle něj bude v dalších měsících lehce klesat. V současné době se snížila i inflace, což by mělo znamenat mírný pokles cen materiálu. Náklady na stavby však porostou z důvodu drahých energií. „Materiály zdražovaly již v minulých letech i kvůli pandemii. Došlo k pod zásobení celého trhu, kdy poptávka v době oživení ekonomiky převyšovala nabídku, a proto se zdražovalo. Pozorovali jsme to u stavebních materiálu nebo u výroby automobilů. Sledovali jsme tzv. čipový hladomor. Ten zahrnul výrobu automobilů, protože ty auta bez čipů nemohla být kompletována. Na auto se čekalo klidně i rok, a to způsobilo zdražení,“ zmínil k tématu Lukáš Kovanda. Kovanda také tvrdí, že dochází ke stabilizaci stavebních materiálů už nyní. To ale neznamená, že klesající ceny se vrátí na hladiny, na kterých byly před válkou na Ukrajině. K markantnímu propadu určitě nejdou.
Pomalu se schyluje k formování paragrafového znění zákona o BIM
Mikrofon poté dostal Dušan Kunovský z Central Group a David Chládek z firmy CTP. Ti se opět vrátili zpět k procesu stavebního řízení, který je podle nich příliš dlouhý. Na ně navázal Zdeněk Veselý, generální ředitel České agentury pro standardizaci. Ten plynule navázal na BIM, tedy informační model budovy. Building Information Modeling – BIM - je moderní, inteligentní proces pro tvorbu a správu projektů založený na modelu. Usnadňuje výměnu informací v rámci procesu návrhu projektu, výstavby a používání budovy. Umožňuje tvořit a spravovat projekty pozemních a inženýrských staveb infrastruktury - rychleji, ekonomičtěji a s nižším dopadem na životní prostředí. (Pozn. red.) Zdeněk Veselý potvrdil pokrok v rozšíření datového standardu staveb v BIM. Ten účastníky konference ujistil, že se veškeré důležité obsahy již implementují do systémů. Do konce roku by tak měl být hotový funkční informační a datový systém standardu staveb pro odbornou veřejnost. Věcný záměr BIM se podle jeho informací projednává, v současné fázi se projednávají poslední vznešené připomínky k celému systému. Vše se tedy pomalu schyluje k formování paragrafového znění zákona o BIM.
Miroslav Kohout ze společnosti GRAITEC na BIM a digitalizaci staveb navázal. Podle něj celkovou digitalizaci brzdí všechny strany, ale budoucnost je v dohledu. „Stavební proces a provozování staveb je proces, kterého se účastní mnoho subjektů. Činností a časový horizont je zkrátka dlouhý. Brzdy jsou na všech stranách. Základní je absence státního standardu. Soukromá sféra a někteří státní investoři jsou v používání BIM celkem daleko i s ohledem na zahraničí,“ řekl k tématu Miroslav Kohout.
K digitalizaci se vyjádřil i CEO z Digital transformation systems Milan Moravec. Ten reagoval na dotaz výhody digitalizace a zda systém BIM, pokud v něm budou všechny subjekty, přinese urychlení všech procesů: „Já doufám. Západní zahraničí nám ukazuje, jaké jsou benefity. Naše praxe ukazuje, proč všichni chtějí digitalizovat. Jsou to tři základní věci. Zaprvé je to trend. Zadruhé, subjekty a firmy chtějí být připraveni, až se vše reálně spustí. A zatřetí chtějí všichni zvýšit efektivitu té své práce. Chtějí BIM do vlastního firemního procesu. Díky digitalizaci jsou navíc schopni přitáhnout mladé lidi. Mladí jdou za novými technologiemi. Takže když firmy nabízí tyto technologie, tak ti mladí tam jdou. To je ta aktuální praxe. Doufám, že za dva roky bude BIM efektivní v pracovním procesu.“ Aby veškerý stavební proces šel lépe, je podle Milana Moravce také zapotřebí postupem času snižovat investiční náklady a přitahovat mladé lidi ke projektování.
K digitalizaci se vyjádřil i František Mráz, místopředseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě: „Po digitalizaci je zájem. Máme vzdělávací programy, které nabízíme všem členům komory. Využívají je projektanti, stavební inženýři a další. Komora je podle mého také i připomínkovým místem, a proto se účastníme různých akcí, které se týkají a podporují digitalizaci. Podílíme se také na přípravě vyhlášek souvisících s digitalizací.“
Měly by být valorizační mechanismy zavedeny ve smlouvách infrastrukturních staveb?
Měly by být valorizační mechanismy a inflační doložky zavedeny ve smlouvách infrastrukturních staveb? To byla otázka z pléna hostů na všechny hovořící v prvním panelu. „Pokud si ty subjekty doložku sjednají, tak je to jejich právo. Stát bude zasahovat pouze do svých zakázek,“ řekla k dotazu Žaneta Hadžić z Ministerstva místního rozvoje. David Chládek z CTP dodal: „Bez pochyby je to téma. My máme inflační doložky ve smlouvách řadu let. Dříve když byla inflace 1,5 %, tak to nikoho nezajímalo. Ale teď je to téma.“ Martin Höfler první blok zakončil: „My projektanti musíme uznat, že ti stavitelé se s tou inflací potkávají častěji. My bychom to sportovně uznali, ale zhotovitele to mají v tomto náročnější.“
Autor: Karel Geba