Sanace po železniční havárii v Hustopečích potrvá měsíce
Toxický benzen zamořil okolí, zásah bude dlouhodobý. Ekologická havárie, ke které došlo letos v únoru v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, má závažné a dlouhodobé následky. Po vykolejení nákladního vlaku, který převážel více než tisíc tun toxického benzenu, se do okolního prostředí dostalo značné množství této nebezpečné látky.
Následný požár jen zhoršil situaci, neboť kromě zničených cisteren způsobila vysoká teplota únik dalších chemikálií do ovzduší, půdy i podzemních vod. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), který o situaci hovořil v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, bude sanace území trvat několik měsíců. Jedná se o jeden z největších ekologických zásahů v posledních letech, jehož náročnost vyplývá jak z rozsahu zamoření, tak z charakteru látky samotné. Benzen je vysoce toxický a rakovinotvorný uhlovodík, který má schopnost pronikat hluboko do půdních vrstev a kontaminovat vodní zdroje.
Zvažuje se přeložka trati, vyhlášen byl stav nebezpečí
V současnosti je oblast kolem Hustopečí nad Bečvou pod zvýšeným dohledem a platí zde zvláštní režim. Olomoucký kraj na návrh krizového štábu vyhlásil v místě stav nebezpečí, který zatím platí do 27. dubna. To umožňuje zjednodušit a urychlit úřední postupy, které jsou pro efektivní řešení situace nezbytné. Mimořádná opatření se týkají jak práce sanace, tak případných omezení pro obyvatele a dopravu. Ministr Hladík zároveň připustil, že jedním z diskutovaných řešení je dočasné nebo trvalé přeložení části železniční trati, která byla havárií postižena. Přesné vedení nákladní železniční dopravy je totiž v přímém konfliktu se zasaženým územím, a její provoz by mohl ohrozit jak bezpečnost zasahujících složek, tak stabilitu životního prostředí. Přeložka by mohla umožnit rychlejší a efektivnější průběh sanačních prací, zároveň ale znamená komplikovanou a nákladnou investici, která musí být důkladně posouzena.
Odborníci hledají nejvhodnější metodu sanace
Sanace tak rozsáhlého území zasaženého benzenem není jednoduchá. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezprecedentní ekologickou událost, nepanuje mezi odborníky úplná shoda na nejvhodnějším postupu. Zvažují se různé způsoby dekontaminace – od chemické stabilizace, přes výměnu zeminy až po biologické čištění. Každá z metod má svá specifika, výhody i rizika. Prioritou je však v této fázi co nejrychlejší izolace nejvíce zasažených lokalit, aby nedošlo k dalšímu šíření kontaminace. Prvotní měření již ukázala výskyt benzenu v podzemních vodách, což je velmi vážné. Pokud by se látka rozšířila dál, mohlo by dojít ke kontaminaci vodních zdrojů, které slouží nejen zemědělství, ale i jako zdroje pitné vody. Kromě fyzických zásahů probíhá i pečlivé monitorování celého území pomocí sond, měřicích přístrojů a vzorkování. O výsledcích jsou průběžně informováni nejen zástupci státu, ale i veřejnost prostřednictvím obcí a krajských úřadů.
Důraz na prevenci do budoucna
Jedním z nejdůležitějších závěrů, které si odborná i politická veřejnost z této události odnáší, je nutnost výrazného posílení prevence při přepravě nebezpečných látek. Vlak, který havaroval, přepravoval vysoce toxický benzen ve velkém množství – a přesto se pohyboval po trase, která vede v blízkosti obcí, vodních toků a zemědělské krajiny. Odpovědné orgány nyní analyzují, jak se podobným katastrofám vyhnout v budoucnu – ať už změnou trasování, přísnější kontrolou.
Autor: Martina Střasáková Zdroj: čtk
