Subterra pokračuje ve sporu o stockholmské metro

Projekt v hodnotě přibližně pěti miliard korun měl potvrdit dlouhodobé působení firmy na švédském trhu, místo toho však vedl k ukončení kontraktu, vzájemným žalobám v řádu miliard korun a k odepsání celé investice do švédské dceřiné společnosti.

Subterra působí ve Švédsku od roku 2014 prostřednictvím společnosti SBT Sverige. V uplynulých letech se podílela mimo jiné na výstavbě přístupových tunelů Skärholmen a Sätra, na části dálničního obchvatu Stockholm Bypass nebo na projektech Hagastaden, Sundstabacken a HammarbyFabriksväg. Právě Stockholm Bypass, včetně tunelu pod jezerem Mälaren, patřil k technicky nejnáročnějším zakázkám, které firma ve Švédsku realizovala.

Zakázka na metro Järfälla skončila sporem

V roce 2020 získala dceřiná společnost SBT Sverige kontrakt na čtyřkilometrový úsek metra mezi stanicemi Akalla a Barkarby v oblasti Järfälla. Součástí zakázky byla ražba tunelů a výstavba dvou nových stanic. Investorem projektu byla veřejnoprávní organizace Region Stockholm, respektive společnost Nya Tunnelbanan. V průběhu realizace projektu došlo k technickým komplikacím a sporům mezi investorem a dodavatelem. V létě 2023 byly práce přerušeny a obě strany si následně vypověděly smlouvu. Výstavba byla později svěřena jiným dodavatelům, mimo jiné konsorciu firem Skanska a Strukton.

Vzájemné žaloby o miliardy korun

Ukončení kontraktu odstartovalo soudní řízení, v němž si obě strany uplatňují výrazné finanční nároky. Subterra se podle dostupných informací domáhá vrácení zhruba 366 milionů korun, které investor čerpal z bankovních záruk. Region Stockholm naopak požaduje náhradu škody ve výši 969 milionů švédských korun, tedy více než dvě miliardy korun. „Největší část nároku se týká dodatečných nákladů na dokončení projektu prostřednictvím jiných dodavatelů,“ uvedl dříve mluvčí společnosti Nya Tunnelbanan Jörgen Niklasson. Spor se řeší u švédského soudu a jeho výsledek zatím není znám.

Dopad na hospodaření

Důsledky švédského projektu se výrazně promítly do hospodaření mateřské společnosti v Česku. Subterra musela opakovaně navýšit kapitál své švédské dceřiné firmy, aby pokryla vzniklé ztráty. Za rok 2023 vykázala ztrátu 869 milionů korun, zatímco o rok dříve byla v zisku 86 milionů korun. Ve výroční zprávě za rok 2024 firma označila projekt ve Švédsku za znehodnocenou investici a vytvořila k němu stoprocentní opravnou položku. To znamená, že odepsala veškeré prostředky vložené do expanze na švédském trhu.

Kontext dalších česko-švédských zakázek

Spor společnosti Subterra se odehrává v době, kdy český stát realizuje se Švédskem rozsáhlé kontrakty v oblasti obrany. Mezi největší patří nákup bojových vozidel pěchoty CV90 za téměř 60 miliard korun, prodloužení pronájmu letounů JAS-39 Gripen za 16,7 miliardy korun nebo nákup protiletadlových systémů RBS-70 NG za 4,2 miliardy korun bez DPH. Tyto zakázky byly uzavřeny formou mezivládních dohod. Přímá souvislost mezi obrannými kontrakty a sporem Subterryneexistuje. Případ však upozorňuje na rozdílné zkušenosti českých firem při působení na zahraničních trzích a na význam smluvního nastavení velkých infrastrukturních zakázek. Kauza stockholmského metra ukazuje, jak zásadní roli hraje u mezinárodních infrastrukturních projektů nastavení smluvních podmínek, bankovních záruk a řešení případných sporů. Výsledek soudního řízení bude důležitý nejen pro společnost Subterra, ale i pro další české firmy působící na zahraničních trzích, zejména v oblasti dopravní infrastruktury.

Autor: Martina Střasáková