Umělá inteligence za volantem: Jak mění řízení dopravy ve městech i na dálnicích?
Umělá inteligence (AI) se v posledních letech stává klíčovým nástrojem pro moderní řízení dopravy. Nejde už jen o sci-fi vize chytrých měst budoucnosti, ale o realitu, kterou dnes nacházíme na křižovatkách, dálnicích i ve vozidlech.
Mnohá města a dopravní správy v Česku i ve světě přecházejí od tradičních modelů k inteligentním systémům, které pomocí dat v reálném čase pomáhají zvyšovat plynulost provozu, bezpečnost i ekologickou udržitelnost.
Chytré semafory i varování před nehodami
Jedním z největších přínosů AI v dopravě je schopnost adaptivního řízení provozu. Dříve byly semafory řízeny podle předem nastavených časových plánů, které často neodpovídaly skutečné situaci na silnici. Dnes chytré systémy sledují pohyb vozidel, chodců i MHD v reálném čase a podle toho upravují délku zelené či vytvářejí tzv. zelené vlny. Výsledkem je menší počet zbytečných zastavení, plynulejší průjezd a méně emisí.Moderní dopravní centra navíc využívají prediktivní algoritmy, které na základě historických i aktuálních dat odhadují dopravní špičky, možné nehody nebo jiné komplikace. To umožňuje například dříve nasměrovat řidiče na objízdné trasy, automaticky upravit dopravní značení nebo snížit rychlostní limity na dálnicích.
Velkou výhodou těchto systémů je i zvýšení bezpečnosti. AI detekuje přítomnost chodců a cyklistů, například na přechodech, a přizpůsobí jim délku zelené. Stejně tak dokáže varovat řidiče před náhlým brzděním, překážkami nebo srážkou díky komunikaci mezi vozidly a dopravní infrastrukturou (V2X). Taková technologie není zatím běžná ve všech vozech, ale její rozšíření je otázkou několika let.
Příklady z Česka i zahraničí: Co funguje a kam směřujeme?
Zahraniční města jako Pittsburgh, Londýn nebo Berlín už několik let využívají AI pro řízení městské dopravy. V Pittsburghu například klesly čekací doby na světelných křižovatkách o více než čtvrtinu. Londýn zapojuje AI do správy městské mobility, s důrazem na podporu veřejné dopravy a snižování emisí.
V Česku se do popředí dostává například společnost VARS BRNO. Na dálnici D1 provozuje chytré liniové řízení dopravy, které pomocí radarů, senzorů a proměnného značení upravuje povolené rychlosti podle hustoty provozu. Díky tomu se snižují kolony, zlepšuje bezpečnost a šetří se palivo. Tento systém funguje zcela automaticky a je příkladem toho, jak může moderní technologie nahradit lidské zásahy v řízení provozu. Podobný systém se rozvíjí i na nové dálnici D4, kde se data sbírají v reálném čase a využívají k predikci dopravních problémů, řízení značení a plánování údržby. Dálnice tak získává nejen digitální dvojče, ale i nástroje pro efektivní správu v budoucnu. Z pohledu nákladů jsou tyto technologie stále dostupnější. Mnoho řešení využívá stávající kamerovou infrastrukturu, doplněnou pouze o analytický software. Díky tomu si mohou moderní systémy dovolit i menší města.
Budoucnost řízení dopravy: Více dat, méně zácp
Umělá inteligence v dopravě zdaleka nekončí jen u řízení semaforů a dálnic. Postupně se rozšiřuje i do vozidel, která už dnes zvládají udržovat jízdní pruh, upravovat rychlost podle provozu nebo automaticky parkovat. S nástupem autonomních vozidel se propojení AI se silniční infrastrukturou ještě prohloubí. Klíčová bude i schopnost sdílení dat mezi městy, regiony a vozidly. V následujících letech se očekává další rozšíření těchto technologií nejen v Evropě, ale i u nás. Evropská unie podporuje rozvoj chytré dopravní infrastruktury v rámci zelené transformace, což vytváří prostor pro další inovace. Umělá inteligence tak nebude jen pomocníkem, ale klíčovým hráčem v tom, jak bude doprava vypadat za pár let.
Autor: Martina Střasáková
