Změna po čtyřech desetiletích. Žádná revoluce, jen kořenění novými myšlenkami, říká Miroslav Blabol

Fungující věci ověřené časem 

V březnu letošního roku došlo v plzeňském ŘSD k obrovské změně. Ing. Zdeněk Kuťák odešel po 39 letech do důchodu a na jeho místo se posunul dosavadní náměstek pro výstavbu Miroslav Blabol. Do neznámých vod tak rozhodně nevkročil.

„Pan ředitel Ing. Kuťák funkci ředitele vykonával 21 let a za tu dobu nastavil fungující pravidla, obklopil se lidmi, se kterými se mu velmi dobře spolupracovalo a vytvořil na správě velmi přátelskou, až rodinnou atmosféru,” vyjádřil se Miroslav Blabol na konto svého předchůdce. „Po mém nástupu do funkce v březnu 2022 nebylo třeba nic zásadního měnit, ale spíše se snažit udržet stávající fungující model a ten „okořenit“ některými novými myšlenkami. V nezměněné podobě jsme s kolegy byli ve vedení (Správy Plzeň) společně celých 14 let,” dodal. 

Za dobu, která trvala téměř čtyři desítky let, v plzeňském ŘSD nedošlo k výraznějším změnám, i z toho důvodu nechce Miroslav Blabol do stávajících pořádků příliš sahat. „Snažím se toho moc neměnit a navázat na to, co je již ověřené časem. Některé nové vize samozřejmě mám, ale vzhledem k tomu, že je musím ještě vrcholově projednat s panem generálním ředitelem, nebudu o nich zatím otevřeně mluvit,” nechal téma otevřené Blabol. 

A čím je tedy plzeňské ŘSD výjimečné a nedochází v jeho řadách k takovým změnám jako v jiným krajích? „Myslím, že jsme měli veliké štěstí, to je jedna věc a za druhé, pan ředitel Ing. Kuťák byl vždy velmi vnímavý člověk, dokázal odhadnout jednotlivé lidi, ale i situace a velmi efektivně je pak řešit. Snažil se vždy ke všemu přistupovat s rozvahou, choval se slušně a hledal společně s námi ta nejlepší řešení. I na tohle bych chtěl ve své funkci navázat,” popisuje nový ředitel plzeňské krajské správy ŘSD.

Problémy? Hlavně legislativa 

V Plzeňském kraji se v roce 2022 staví velmi hojně, i přes zvyšující se ceny materiálů se zastavením investičních akcí nepočítají: „Nárůst je zejména u oceli, asfaltu, stavebního dříví a kameniva. Se zhotoviteli jednáme a hledáme řešení. Je třeba říci, že u většiny současně uzavřených kontraktů máme ve smlouvách inflační doložky, které z velké části pokrývají nárůsty vstupních materiálů.”

Zdražování cen není ale jediná potíž, kterou musí ředitel Blabol se svými kolegy řešit. „Nejvíce nás trápí asi legislativa, která naši práci moc neulehčuje, ale snažíme se s ní bojovat. Co také není moc příjemné jsou stížnosti lidí, kteří naši síť využívají. Letos ve velké míře opravujeme a na komunikační síti je tedy řada omezení, která některé řidiče nenechává chladnými. Každý rád potom jezdí po nové nebo opravené komunikaci, ale málokdo nemá problém s dopravními omezeními během výstavby,” vysvětluje a žádá o pochopení.

V rámci investiční výstavby mají v současné době na Plzeňsku rozestavěné tři miliardové stavby. Jedná se o tunelový zárodek na budoucí silnici I/20 v Plzni, který je součástí společně realizované 5. stavby železničního Uzlu Plzeň Lobzy – Koterov, dále stavbu Šlovice - Přeštice a stavbu v Klatovech, u které se taktéž jedná o přeložku silnice I/27. „Tyto stavby se realizují dle schváleného harmonogramu prací a v první polovině letošního roku na nich bylo prostavěno zhruba 500 milionů Kč,” prozradil Blabol. 

To však rozhodně není vše. Řada staveb probíhá i na území města Plzně, v polovině roku 2024 se bude zahajovat obchvat Přeštic, o rok později obchvat Plasů a Babylonu.

Autor: Petr Dejnožka