Zajímavosti

Táhne se od Masaryčky přes Štvanici až do Buben. V době, kdy se na mnohých místech stavěly ještě dřevěné mosty, vznikla na našem území ojedinělá stavba patřící k nejdokonalejším na světě. To je Negrelliho viadukt. Od svého uvedení do provozu dne 1. června 1850 tvoří samozřejmou součást železniční dopravy, ale také pražské zástavby.

Ačkoli nepatříme mezi premianty co se dopravní infrastruktury týká, překvapivě jsme byli po Německu druhým státem na světě, jenž plánoval vybudovat celou síť dálnic. Výstavbu ale ovlivnila druhá světová válka a následná politická situace. Nebýt toho, pravděpodobně bychom disponovali dálniční sítí s více než 2 000 kilometry, místo současných 1 346.

Více než sto kilometrů od Lipna, dál po proudu řeky Vltavy, stojí dva nejmladší stupně Vltavské kaskády. Prvním je nádrž s elektrárnou Hněvkovice; druhým, po dalších deseti kilometrech, jez  Kořensko. Společně tvoří soustavu vodních děl určených k potřebám jaderné elektrárny Temelín.

V prvopočátcích letecké dopravy nezahánělo jídlo v letadle pouze hlad, ale také nudu během mnohahodinových letů motorovými letadly. Místo sledování filmů či poslouchání hudby cestující zkrátka jedli (a pili). Dnes je situace mnohdy opačná. Kolikrát nezbývá než zahnat hlad kvalitním filmem či hudbou.

O vzniku monumentální stavby z 19. století a změnách, jimiž během let prošla, se můžete dočíst v předchozích článcích. Ten dnešní je zaměřen na pravděpodobně největší nebezpečí ohrožující existenci Negrelliho viaduktu, a tedy povodně. Jak je možné, že jej žádná povodeň nijak výrazně neponičila, či dokonce přímo nestrhla? 

Nadprůměrný počet smrtelných dopravních nehod řadí Česko v rámci zemí Evropské unie na spodní příčky pomyslného žebříčku bezpečnosti. V uplynulých pěti letech zemřelo na českých silnicích 500 až 600 lidí ročně. Například loni jich bylo 470. Správně vyhodnocená statistická data vedou ke snížení počtu nehod a leckdy mohou i zachránit život.

Řeka Vltava se pomalu vlnila krajinou až místu zvanému Lipenský zdvih. Tady najednou velmi zrychlovala a padala v peřejích k Vyššímu Brodu. Místo bylo nebezpečné a rychlý tok velmi komplikoval voroplavbu. Avšak způsob, jak řeku zkrotit, se nedařilo nalézt  ani staviteli slavného Schwarzenberského kanálu, inženýru Josefu Rosenauerovi.

Doprava má pro člověka a obecně celou společnost velký význam. Den co den využíváme nějaký dopravní prostředek k tomu, abychom se dostali do práce, do školy, na dovolenou, nebo si nechali doručit zásilku. Zároveň ale doprava představuje významný zdroj zátěže životního prostředí. Celkový podíl dopravy na emisích všech skleníkových plynů činí 25 %.

Dominantní pražskou stavbu, pojmenovanou po svém staviteli  Aloisi Negrellim, uvedli do plného provozu dne 1. června 1850. Tříleté úsilí bylo korunováno úspěchem největší evropské železniční stavby druhé poloviny 19. století. O jeho vzniku jsme psali v  článku „Negrelliho viadukt – historie velkolepého díla“. Příběh mostu pokračuje dál.

Touha po létání provází člověka od nepaměti. Od prvních neúspěšných experimentů někdy v polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem až do dnešní doby prošlo letectví neuvěřitelným vývojem. Pojďme se podívat na některá prvenství a možná i „nej“ v tomto oboru.