Andula. Projekt s vyznamenáním
V dnešní přemodernizované době plné vyspělé techniky často zapomínáme na předchůdce nejnovějších a aktuálně nejlepších strojů a technologií ve svém oboru. Na něco, s čím jsme se třeba jako děti setkávaly poměrně často a co si dnes připomínáme už jen sledováním starších filmů, televizních dokumentů nebo účastí na občasných vzpomínkových dnech.
K takovým předchůdcům patří třeba kdysi velmi potřebný letecký pracant. Andula. Vzpomínáte?
Letoun s továrním označením Antonov An-2 (v kódu NATO "Colt") pochází z Ruska, respektive z tehdejšího Sovětského svazu. Jednomotorový celokovový vzpěrový dvouplošník navrhl a zkonstruoval letecký inženýr Oleg Konstantinovič Antonov.
Antonov odešel po druhé světové válce z Jakovlevovy kanceláře, kde pracoval, do Novosibirsku, aby se věnoval práci na vlastních strojích. Původně pouze pobočka Jakovlevovy kanceláře se na základě vládního dekretu stala v květnu 1946 samostatnou kanceláří OKB-153. Její první samostatnou zakázkou bylo navrhnout zemědělské letadlo.
Inženýr Antonov zadání splnil a 31. srpna 1947 vzlétl první prototyp letadla poháněný sedmiválcovým motorem. Jeho sériová výroba byla zahájena v roce 1949 a oficiálně trvala více než půl století.
V průběhu let se několikrát diskutovalo o definitním ukončení výroby, ale pokaždé se objevily náznaky výroby nové. Svým způsobem a s jistými obměnami či pauzami se letouny vyrábí stále.
O tom, že se jednalo o opravdu úspěšný projekt svědčí také fakt, že za něj Antonov společně s týmem svých spolupracovníků získal Státní vyznamenání Sovětského svazu.
Od samého začátku vyvíjeli konstruktéři letadlo jako univerzální hospodářský letoun vhodný pro použití zejména v lesnictví a zemědělství. Ovšem díky svým schopnostem našel uplatnění i v mnoha jiných oborech, jimiž jsou například přeprava osob a nákladu, zemědělské práškování i vyhlídkové lety.
Letoun také dobře sloužil armádě, která jej nejčastěji používala v situacích s předpokládanou nízkou leteckou činností nepřítele nebo k rušivým hloubkovým či nočním útokům na pozemní cíle. Jeho výzbroj činily standardní letecké anebo různě improvizované pumy a salvové raketomety původně určené pro vrtulníky. V novodobější historii se dokonce ukázalo, že starý pístový motor An-2 je pro infračervená čidla protiletadlových střel mnohem obtížnějším cílem, než moderní proudové motory.
K všestrannému využití je třeba ještě doplnit celkem vysokou přepravní kapacitu letadla, možnost provozu z nezpevněných ploch či v podmínkách s minimálním technickým vybavením a malé požadavky na délku vzletové dráhy.
V našich končinách známe „Anduly“ hlavně jako práškovací letadla. V současnosti jsou ale též hojně využívány k výcviku a seskoku parašutistů či vyhlídkovým letům. V neposlední řadě představuje důležitého pomocníka při hašení lesních požárů.
Autor: Dagmar Lánská
