Červená, žlutá, zelená a modrá

První námět na výstavbu kolejí pod povrchem hlavního města pochází pravděpodobně z konce 19. století. Tehdy pražský obchodník Ladislav Rott navrhl městské radě spojit práce na kanalizaci s budováním tunelů pro podzemní dráhu. Jeho plán z roku 1898 zahrnující dvě linky nikdy přijat nebyl.  

Další iniciativa se objevila až v meziválečném období. Svůj koncept čtyř podzemních tratí předložili v roce 1926 Ing. Vladimír List a Bohumil Belada; jiné návrhy vzešly ze soutěže vyhlášené Elektrickými podniky hlavního města Prahy v roce 1931. O šest let později začaly práce na stavbě trasy A. Ty však v roce 1941 ukončila právě pobíhající druhá světová válka.

Poválečné naděje na obnovu stavebních prací zarazil vládní příkaz s odůvodněním, že země nemá natolik dostatečnou hospodářskou stabilitu, aby bylo možné ve metra výstavbě pokračovat. Situace dospěla dokonce tak daleko, že připravovaný plán rozvoje města do roku 1960 s podzemní dráhou nepočítal vůbec.

Avšak právě v 60. letech 20. století nastal významný posun v tomto ohledu, a to díky zvyšujícímu se provozu, který výrazně zhoršoval dopravní situaci ve městě. Tento problém měla vyřešit podpovrchová tramvaj v úseku Hlavní nádraží - Nuselský most – Pankrác.

Projekt výstavby podpovrchové tramvaje zahájený v roce 1966 byl však po krátké době přehodnocen tehdejší sovětskou komisí. Zjistilo se, že efektivnější bude systém metra odděleného od tramvaje.

Vlivem nedostatku zkušeností se proti původním plánům doba výstavby metra prodloužila a první linka pražského metra se tak svého uvedení do provozu dočkala v roce 1974. Byla jí červeně značená trasa C v úseku Florenc (tehdy Sokolovská) – Kačerov. V současnosti tato trasa o délce 22,4 km propojuje stanice Letňany a Háje a zahrnuje 20 stanic. Metro jí projede asi za 36 minut. 

V roce 1978 byl zprovozněn první úsek zelené trasy A mezi stanicemi Dejvická (dříve Leninova) a Náměstí Míru. Dnes vede celá linka ze stanice Nemocnice Motol do stanice Depo Hostivař. Má 17 stanic a měří 17 km. Je ze všech nejkratší. Vzdálenost zdolá metro zhruba za půl hodiny.

Poslední otevřenou trasou se v roce 1985 stala žlutá linka B v úseku Florenc – Smíchovské nádraží. Nyní trasu tvoří 24 stanic a spojuje Zličín s Černým mostem. S celkovou délkou 25,7 km je nejdelší a vlak ji ujede přibližně za  42 minut.

V současné době tedy čítá pražské metro 61 stanic (3 přestupní) v celkové délce  65 km. Na čtyřech místech vede pod hladinou řeky Vltavy.

Ročně metro přepraví bezmála 600 milionů cestujících, což v denním přepočtu znamená průměrně přes 1,6 milionu pasažérů.

Na prahu realizace stojí trasa metra D, jejíž dokončení je plánováno na rok 2028. Úsek trasy Náměstí Míru - Písnic o délce 10,6 km bude tvořit deset stanic.

Pro zajímavost:

Největší mezistaniční 2 748 metrů vzdálenost překonává metro v úseku Kobylisy - Nádraží Holešovice.

Naopak, nejkratší je mezi stanicemi Muzeum a Hlavní nádraží, a to 425 metrů.

Nejhlouběji položená stanice Náměstí Míru se nachází celých 53 metrů pod zemí; na zemský povrch dopravuje cestující 87 metrů dlouhý eskalátor.

Autor: Dagmar Lánská