Co jste (možná) nevěděli o letectví
Touha po létání provází člověka od nepaměti. Od prvních neúspěšných experimentů někdy v polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem až do dnešní doby prošlo letectví neuvěřitelným vývojem. Pojďme se podívat na některá prvenství a možná i „nej“ v tomto oboru.
Pravděpodobně se touha po létání poprvé výrazněji projevila v Mezopotámii. Ovšem za opravdovější pokusy lze považovat lety prostřednictvím čínských draků zhruba z 5. století před naším letopočtem.
Další důležitý moment zaznamenáváme v 11. století našeho letopočtu, kdy benediktinský mnich Eilmer z Malmesbury uletěl se svým kluzákem celých 200 metrů.
Samozřejmě nesmíme zapomenout na Leonarda da Vinci. Ten je se svými studiemi a plány prvních létacích strojů považován za duchovního otce letectví.
Velký zlom nastal v roce 1783 v Paříži. Bratři Montgolfierové toho roku postavili horkovzdušný balón, který se vznesl a letěl i s lidskou posádkou. Balóny se staly také podstatnou součástí francouzské armády. Sloužily totiž k vyhledávání pozic dělostřelectva.
Od počátku 19. století se o slovo hlásili vynálezci a výrobci vzducholodí – více či méně úspěšní. Dlouho se jim nedařilo vyřešit poměr výkonu a váhy; také bojovali s konstrukcí. K rozvoji významně přispěl německý hrabě Ferdinand von Zeppelin. Jeho první vzducholoď LZ-1 se vznesla v roce 1900. V důsledku havárie LZ 129 Hindenburg, největšího nebeského korábu, byl jejich provoz v roce 1937 ukončen. Vzducholodě stejně jako balóny nějaký čas pracovaly pro armádu; tentokrát pro tu německou. Postupně však musely ustoupit letadlům.
S příchodem letadel začaly události v letectví nabírat rychlý spád. Začalo to kluzáky, následovala letadla s parním pohonem, o pár let později přišel na řadu zážehový motor. První motorové letadlo s názvem Flyer vzlétlo dokonce již v roce 1903, tedy ještě v době vzducholodí. Postupným zlepšováním vyrobili bratři Wrightové také Flyer II a Flyer III.
V našich končinách provedl první úspěšný let na stroji těžším než vzduch Jan Kašpar, a to 16. dubna 1910.
Potřeba rychlejších a dokonalejších strojů dovedla konstruktéry k myšlence použít proudový motor. A protože byla válka, přemýšlelo se hlavně o uplatnění proudových letadel v bojích. Hlavními aktéry konstrukčního utkání se stali Němci a Britové. První letoun byl sestrojen v Německu roku 1939 a jmenoval se Heinkel He 178.
Třebaže se letadla stala významnými pomocníky ve válkách, měla velký přínos i v jiných oblastech. Ve dvacátých letech 20. století zahájila svoji činnost první letecká pošta a vznikaly první letecké společnosti. Například České aerolinie (ČSA) byly založeny v roce 1923.
Palubní servis v prvních letech zajišťovali výhradně muži. Ženy dostaly příležitost až v druhé polovině třicátých let. Letuškou „průkopnicí“ byla Ellen Churchová, školená zdravotní sestra. Létala na linkách United Airlines od roku 1930.
Komerční letectví přístupné široké „civilní“ veřejnosti se ve větší míře začalo rozvíjet až po skončení druhé světové války. První proudový dopravní letoun odstartoval z Londýna 2. května 1952. S třiceti šesti lidmi na palubě mířil do jihoafrického Johannesburgu.
Létání se stalo běžným způsobem dopravy. Dokonce tak běžným, že každé 3 vteřiny přistane na světě jedno letadlo. Navíc, statisticky je letecká doprava druhou nejbezpečnější na světě
V posledních dvou letech neměly sice letecké společnosti na růžích ustláno, avšak obliba létání rozhodně neklesla. Zdá se, že se situace opět obrací k lepšímu.
Autor: Dagmar Lánská
