Dopravní infrastruktura, klíčová složka rozvoje

Dopravní infrastrukturu tvoří silnice, dálnice, železnice, letiště a vodní cesty, ale i jiné dopravní stavby a zařízení, které přispívají k usnadnění dopravy, zlepšení propojení mezi jednotlivými regiony, snížení dopravní zácpy a zlepšení kvality života lidí. Budování nových a rekonstrukce či modernizace stávajících dopravních staveb je neustále aktuálním tématem vyžadující velké investice. Pracuje se na mostech, tunelech, křižovatkách, odpočívadlech, zastávkách, parkovištích, nádražích, přistávacích a odletových drahách, přístavech, cyklostezkách a chodnících pro pěší, tramvajových tratích a podzemních drahách v městské hromadné dopravě, kabinových lanovkách i vlecích v horských střediscích.

Nejvíce využívané jsou v České republice silnice a dálnice. Existuje zde rozsáhlá síť městských, krajských a rychlostních silnic i dálnic, jež umožňují rychlý a pohodlný přesun zboží a osob po celé zemi.

Podobně jako silniční síť je značně rozsáhlá i ta železniční. V posledních letech, navíc, velmi zintenzivnila stavba železničních koridorů sloužících ke zlepšení přepravní kapacity a zvyšování rychlosti vlakové dopravy. Jejich hlavní účel spočívá v zajištění větší konkurenceschopnosti železniční dopravy vůči silniční, a tím snížení negativních dopadů na životní prostředí.

V současné době se jedná například o modernizaci tras Praha - České Budějovice - Linz či Plzeň – Žatec a staví se i nový koridor Praha - Dresden.

Co se týká vzdušného prostoru, letecká doprava a letový provoz nad Českou republikou znovu nabírá na síle a začíná se vracet na předcovidovou úroveň. Postupně přibývají též pasažéři. Letecká přeprava dovoluje rychlý a pohodlný přesun osob a zboží po celém světě; stejně tak důležitá je pro rozvoj turismu a zahraničního obchodu.

Letiště se v České republice dělí dle vybavení, provozních podmínek a základního určení na vnitrostátní a mezinárodní; podle charakteru se pak rozdělují na veřejná a neveřejná letiště.

Nezanedbatelným prvkem dopravní infrastruktury ČR, ač se to na první pohled nemusí zdát, jsou vodní cesty. Tyto se rozlišují podle Zákona o vnitrozemské plavbě, který stanoví seznam dopravně významných čili využívaných, využitelných a účelových vodních cest.

Mezi takzvané využívané cesty patří úseky Labe, Vltavy a Moravy; do skupiny využitelných cest spadají rovněž některé úseky Labe a dále Bečvy, Odry, Ostravice, Berounky a Ohře, z účelových můžeme jmenovat opět vybrané úseky Labe a Vltavy, ale i Malše, Lužnice, Otavy, Sázavy a kolem třiceti jezer (přehradní nádrž Dalešice, Stráž pod Ralskem, Hracholusky, Lipno, Nové Mlýny, Slezská Harta, Vranov, Žermanice, Máchovo jezero, ale i rybníky Bezdrev, Svět a další).

Česká republika je zemí s výhodnou geografickou polohou, a tak je pro nás dobrá dopravní infrastruktura naprosto zásadní. Nicméně existují určité nedostatky a výzvy, které je třeba řešit, zvýšit kvalitu a stále se přibližovat odpovídajícímu standardu rozvinutých ekonomik.

Pro zajímavost – dopravní infrastruktura ČR v číslech:

: přes 9 355 kilometrů železničních tratí ve vlastnictví státu,

: více než 100 kilometrů regionálních drah jiných vlastníků,

: přes 5 597 kilometrů silnic I. třídy,

: 17,5 tisíce silničních a dálničních mostů,

: celková délka dálniční sítě čítá 1363,2 kilometrů,

: v realizaci je 158,5 kilometrů v rámci 26 dálničních projektů,

: soutěží prochází 13 projektů s délkou 78,3 kilometrů,

: v přípravě je 81 projektů o délce 572,9 kilometrů,

: 90 civilních letišť, 4 vojenská a 5 záložních,

: 20 veřejných přístavů.

Autor: Dagmar Lánská