Dopravní prostředky, které se proslavily doma i ve světě

„To je hadrák, pane, ten leští.“

Určitě si pamatujete známou hlášku pana Abrháma ve filmu Vrchní, prchni!, který se po Praze i Krkonoších proháněl v tříkolovém motorovém vozítku Velorex, jediným homologovaným vozidlem s plátěnou karoserií na světě.

Velorex v roce 1951 zkonstruovali bratři František a Mojmír Stránští s tím, že půjde pouze o malosériovou výrobu levných alternativ ke klasickým autům. Bývalé vedení státu však rozhodlo jinak a po znárodnění se Velorex stal vozítkem pro invalidy. Za dvacet let jich z výrobní linky vyjelo 15 300.

V letech 1970 – 1973 se vyráběly i čtyřkolové verze – kdo by nevěděl, jak vozidlo vypadalo, tak je to ten vůz, kterým chtěl vedoucí samoobsluhy Jouza ve filmu At žijí duchové! vozit hnůj na hrad. Těchto „čtyřkolek“ se vyrobilo pouze 1 380.

„Když vlaky ještě supěly a vypouštěly dým, a nic nebylo umělý, tak o té době sním ...“ Jaké byly parní lokomotivy 387.0 Mikádo a Škoda 498 Albatros?

První z nich, rychlíková lokomotiva vyráběná v plzeňských Škodových závodech, nahradila staré rakouské lokomotivy zejména na tratích s většími sklony; druhá pak díky technickým řešením představuje jeden z vrcholů československé výroby parních lokomotiv a je držitelem oficiálně platného rychlostního rekordu československých parních lokomotiv, kdy dosáhla rychlosti 162 km/h.

Lokomotiv označených jako Mikádo vyrobily Škodovy závody mezi lety 1926–1937 celkem 43, Albatrosů v roce 1954 jen 5.

„Samý chrom a jinak celá bílá, jeho Jawa 250 ...“

Jawa, nejstarší fungující československá firma zaměřená na výrobu motorek vznikla v roce 1929 spojením jména zakladatele Františka Janečka a značky motocyklů Wanderer, na jejichž výrobu zakoupil Janeček licenci. Vynalezli zde první automatickou motocyklovou spojku a vyprodukovali desítky nejrůznějších modelů motocyklů.

Snad nejrozšířenějším typem byla Jawa 250 v několika svých verzích:  Special (včetně horského typu), Duplex-Blok, Pérák, Kývačka - první sériově vyráběný motocykl s odpruženou zadní vidlicí pomocí dvojice tlumičů; dále to byla Panelka, Automatic, Californian, Bizon, UŘ nebo Vodník či Travel.

Ikonickým představitelem značky se potom jednoznačně stal Pionýr čili JAWA 50/550, tento stroj si oblíbili zejména mladí motoristé.

Za chybu ve výpočtu osobní automobil Tatra 603

Vzpomínáte, jak milovník topinek z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! dostal za újmu způsobenou chybnou elektronkou odškodnění v podobě vozu Tatra 603? V tomto případě vůz novému majiteli radost dlouho nedělal, ve skutečnosti však šlo o velmi oblíbené auto vyráběné dlouhých devatenáct let (1956 až 1975).

Osobní automobil Tatra 603, jehož vývoj probíhal zprvu tajně, neboť nekorespondoval s tehdejším centrálním plánováním, slavil později úspěchy nejen na domácí půdě.

Reprezentační automobil s ladnými a vyváženými tvary získal také mnoho ocenění na soutěžích elegance.

„Jede tramvaj babička, pomalá a stařičká a od náměstí k nádraží radost rozváží …“

Nejpočetněji vyráběným tramvajovým vozem na světě byla se zhruba 14 000 kusy tramvaj Tatra T3. Při její výrobě byly použity nové materiály jako plast či sklolaminát, takže na svou dobu, tj. začátek 60. let 20. století, patřila k nejmodernějším vozidlům. Nové vozy vyjížděly z linky smíchovských závodů Tatra ČKD Praha až do druhé poloviny 90. let 20. století, přičemž od 70. let lze docházelo k různým pokusům o modernizaci či rekonstrukci vozů se záměrem především uspořit trakční energii či více uzpůsobit interiér potřebám cestujících.

LIAZ 110.55 - dakarský speciál

Spolehlivé tuzemské nákladní automobily určené původně pro dálkovou dopravu byly prvními, které se v kategorii kamionů postavily na start sedmého ročníku nejnáročnější dálkové motoristické soutěže světa. Rallye Dakar se v roce 1985 zúčastnily hned dva speciály. Historicky první závod s českou kamionovou účastí dokončila posádka na voze LIAZ s číslem 627 ve složení Jiří Moskal, Jaroslav Joklík a Radek Fencl na třináctém místě.

A LIAZky nezůstaly pozadu ani v následujících ročnících prestižní rallye - v roce 1987 obsadily třetí místo a v roce 1988 skončily na příčce druhé. Ačkoli značka před více než dvaceti lety zanikla, na úspěchy jejích vozů nelze zapomenout.

„Letí, letí letadlo, pozor, aby nespadlo.“ Aneb po delfínu přiletěl Albatros

Aero L-39 Albatros, cvičný podzvukový letoun s dvouproudovým motorem, zkonstruoval v šedesátých letech 20. století Ing. Jan Vlček v československém Aeru Vodochody. Nástupce úspěšného Aero L-29 Delfín vzlétl poprvé 4. listopadu 1968 a do konce 80. let 20. století představoval jedno z nejrozšířenějších cvičných proudových letadel na světě.

„Kapitáne, kam s tou lodí?“

Provoz velkých lodí není na našem území až tak běžný. Moře nemáme a splavných úseků na řekách není moc. Přesto i v České republice působí několik společností, jež se zabývají stavbou lodí.  

Z těch největších stojí za zmínku třeba Česká loděnice v Děčíně, jejíž působnost se datuje už od 19. století. Opomenout však nesmíme ani malé výrobce, kteří se soustředí spíše na zakázkovou výrobu dřevěných či laminátových lodí.

Kdo ví, zda nějaká z dalších lodí vyrobených u nás dosáhne slávy, jako tomu bylo v případě Božkova parníku či kolesového parníku Bohemia nebo toho nesoucí jméno Praha (resp. Prag).

Výčet „slavných“ dopravních prostředků jistě není úplný. Našla by se celá řada jiných a možná i slavnějších. Nehledě na to, že každý z nás si v srdci nosí to své NEJ auto, letadlo, motorku, případně loď. Jak to máte vy?

Autor: Dagmar Lánská

Použité úryvky písní:

Když vlaky ještě supěly a vypouštěly dým, a nic nebylo umělý, tak o té době sním. - Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř

Samý chrom a jinak celá bílá, jeho Jawa 250. – Věra Špinarová

Jede tramvaj babička, pomalá a stařičká a od náměstí k nádraží radost rozváží. - Vlaďka Prachařová

Kapitáne, kam s tou lodí? – Karel Gott