Ferdinand Porsche, geniální konstruktér s pošramocenou minulostí, II. díl
Dnešním článkem navážeme na povídání z minulého týdne. Ferdinanda Porsche, konstruktéra a vynálezce s českými kořeny, jsme opustili v období začátku 20. století, tedy v době, kdy pracoval pro firmu Daimler ve Stuttgartu. Jaké úspěchy slavil, jaké neúspěchy prožíval a co se stalo během války?
Na začátku 30. let 20. století se Ferdinand Porsche rozhodl postavit na vlastní nohy a dne 25. dubna 1931 založil firmu Dr. Ing. h.c. F. Porsche Gesellschaft mit beschränkter Haftung, Konstruktionen und Beratungen für Motoren und Fahrzeugbau.
Z této dílny pochází dobře známý „lidový vůz“ (německy Volks Wagen) čili nám známý VW Brouk. Výroba oblíbeného vozu však musela ustoupit požadavkům německé armády. Psal se totiž rok 1938 a začínala druhá světová válka. Místo lidového vozu byla zahájena výroba jeho vojenská verze KdF-82 ( Kübelwagen). Pro Německo navrhl i několik typů obrněných vozidel.
S druhou světovou válkou se pojí i temnější část života geniálního konstruktéra. V roce 1937 se stal členem NSDAP. Za svou činnost i dosaženou hodnost SS-Oberführera mu byl v roce 1944 propůjčen Prsten cti; byl rovněž nositelem Válečného záslužného kříže bez mečů za výjimečné zásluhy při plnění válečných úkolů.
Třebaže byl Porsche souzen jako válečný zločinec, a dokonce vzat do vazby, v září 1948 jej francouzský soud pro válečné zločiny shledal nevinným a případ ukončil.
V době Ferdinandovi nepřítomnosti vedl začínající výrobu vozu Volkswagen Brouk jeho syn Ferry. Ten už tehdy rozbíhal svoji továrnu na výrobu sportovních vozů Porsche. Není tedy divu, že v prvních sportovních vozech využil celou řadu součástek z Brouka.
Ferdinand Porsche zemřel v roce 1951, krátce po svých 75. narozeninách ve Stuttgartu. V rodinné hrobce ve Vratislavicích nad Nisou, ale jeho ostatky nejsou. Pohřben je v Zell am See.
Působení v SS a NSDAP mělo a má vliv vnímání osobnosti Ferdinanda Porsche širší veřejností, zejména v jeho rodišti. Rozpor byl ve Vratislavicích nad Nisou znatelný i po mnoho letech.
Na jedné straně zde společnost Škoda Auto v roce 2011 odkoupila rodný dům slavného rodáka, aby v něm v roce 2016 otevřela muzeum; na straně druhé se vratislavičtí v roce 2013 rozhodli odstranit všechny vývěsky, které by jim osobu Ferdinanda Porsche připomínaly.
Avšak bez ohledu na minulost, Ferdinand Porsche zaujímá velevýznamný post v automobilovém odvětví. Zasloužil se o rozvoj individuální mobility a jak se říká „postavil svět na kola“.
Vynalezl nespočet důležitých komponentů či agregátů, jako je bezpřevodový elektromotor umístěný v náboji kola, Lohner-Porsche-Elektromobil, kompresorový motor modelu Mercedes SSK, odpružení pomocí zkrutných tyčí a takzvanou Porscheho synchronizaci (čili synchronizovanou převodovku).
Za povšimnutí též stojí fakt, že koncepci Lohner-Porsche studovaly i spolčenosti Boeing a NASA, aby vytvořily lunární vozítko vesmírného programu Apollo; mnoho z jeho konstrukčních principů lze najít rovněž v designu Roveru; sériový hybridní koncept pak představuje základ mnoha moderních železničních lokomotiv. A konečně, velmi aktuální je jeho koncept sériově vyráběných hybridních automobilů.
Autor: Dagmar Lánská