Jan Kašpar. Průkopník českého letectví se proslavil hlavně dálkovými lety
Skoro celý svůj krátký život zasvětil letectví. Fenomén doby pro něj znamenal jediný smysl života. Nic jiného jej nezajímalo. Nikdy se neoženil ani nezaložil rodinu. Přes veškerou slávu a letecké úspěchy zemřel český aviatik chudý a sám.
Dne 16. června 1910, tedy přesně dva měsíce potom, co se odlepil od země a na nebi opsal uzavřený kruh, složil Jan Kašpar pilotní zkoušku. Později předvedl své dovednosti také veřejně. Zvědavost tehdy přilákala přes dvacet tisíc diváků. Po této zdárné premiéře následovalo jedno vystoupení za druhým.
Koncem povedeného roku 1910 vlastnil Jan už tři letadla - dvě zakoupená od Blériota a jedno vlastní, které postavil ve spolupráci s truhlářem Františkem Novotným. S tímto letadlem také slavil další úspěchy.
Dne 30. dubna prošel v rámci přípravy na dálkový přelet náročnou zkouškou orientace na trase Pardubice - Chrudim a zpět; zároveň šlo o první vzlet s cestujícím na palubě. Odvážlivcem, který s Janem usedl do letadla, nebyl nikdo jiný než usmířený bratranec Evžen Čihák.
Slavný dálkový let z Pardubic do Velké Chuchle se konal 13. května 1911. Ve výšce 800 metrů urazil Kašpar vzdálenost 121 kilometrů za 92 minut, což ve své době představovalo nejdelší let v Rakousku-Uhersku.
Opomenout samozřejmě nelze ani první dálkový přelet s pasažérem 6. prosince stejného roku. S redaktorem listu Národní politika Jaroslavem Kalvou zdolali trasu Mělník – Chuchle za necelých 42 minut. Doprovod jim dělal Evžen Čihák na svém jednoplošníku Morane-Saulnier. Před zraky diváků vystoupil Jan Kašpar naposledy v červenci 1912.
Po smrti otce v roce 1913 převzal Jan správu nad rodinným majetkem. Leč, hospodařil neúspěšně.
Úplný konec létání pak přišel s první světovou válkou, kdy mu rakouské úřady zabavily sedm letadel, s nimiž provozoval leteckou školu. Po válce se Jan dostal k československému letectvu. Tehdy mu svitla naděje na to, že by mohl znovu usednout do kokpitu. Bohužel, s pětadvaceti nalétanými hodinami šanci již nedostal.
Ve dvacátých letech obchodoval se dřevem, nicméně také nešťastně. Zadlužen a snad i vlivem duševní nemoci ukončil český aviatický průkopník svůj život ve třiačtyřiceti letech. Psalo se datum 2. března 1927.
Vzlétnout první na letadle s motorem vlastní konstrukce se mu sice nepodařilo, do dějin se však Jan Kašpar navždy zapsal jako člověk, jenž se zasloužil o rozvoj české aviatiky.
Autor: Dagmar Lánská
