Karavaning. Pohodlí na kolečkách, které baví víc a víc

Na začátku bylo kolo. Bez tohoto přes 7 000 let starého objevu by se asi lidé do pohybu nedali. Od té doby se lidstvo vlastně nezastavilo.

Zprvu užívali lidé vozy zejména z užitkových důvodů, tedy k přepravě materiálu, k vojenským tažením či k cestování za prací nebo stěhování do nových obydlí. Velmi dobře jsou známe různé kočovné divadelní společnosti i cirkusy. Toto putování však za karavaning považovat ještě nelze. Jeho počátky datujeme až od druhé poloviny 19. století, kdy se začaly používat vozy a vozidla již účelově přizpůsobena k rekreačním cestám.

První takto účelově cestovní karavan na světě navrhl a do provozu uvedl Skot Dr. William Gordon Stables, bývalý lékař královského námořnictva a autor dobrodružné literatury. Stalo se tak v roce 1884. Vůz „The Wanderer“ tažený koňmi postavila společnost Bristol Wagon Works Company a Dr. Stables s ním v létě roku 1885 urazil trasu v délce 2,253 kilometrů.

Zrodil se nový fenomén. Svobodné cestování v domečku na kolech získalo takovou oblibu, že byl v roce 1901 ve Velké Británii založen dokonce první karavan klub (The Caravan Club).

Postupně, v souvislosti s rozvojem automobilismu, se začaly objevovat také pokusy o vytvoření obytného auta.  Zprvu se jednalo o jednotky kusů, víceméně domácí výroby, neboť automobily nebyly mezi lidmi příliš rozšířené. Koncem první světové války se však situace změnila a na silnice vyjížděly obytné přívěsy umožňující přespání na cestách v hojnějších počtech.

Jednou z prvních společností, jež se zabývala přestavbou automobilů, byla, trochu netradičně, pivovarnická firma Anheuser Busch.  V rámci zachování své existence, jež byla ohrožena klesajícími tržbami, hledalo vedení jiné zdroje příjmu. Rozhodnutí padlo na výrobu takzvaných Lampsteed KampKar sad, díky nimž bylo možné přebudovat automobil Ford Model T na obytnou variantu.

Podobné úpravy a modernizace stávajících vozů či konstruování a výroba nových na sebe nenechaly dlouho čekat. Opomenout nelze „Flordellen“ Leonarda S. Whittiera s 20. let 20. století, „Curtiss Aerocar“ Američana Glenna Curtisse ze stejného období či „Jungle Yacht“ italského cestovatele a objevitele Attilia Gattiho z konce 30. let

Další významné období přišlo po konci druhé světové války. Zde můžeme jmenovat například americkou společnost Shasta a určitě německý Volkswagen s první generací užitkového modelu T1 a T2. Obytné verze typu Transporter vyráběl později pod označením California.

Co se týká českých luhů a hájů, dočkal se karavaning svého rozmachu až po revoluci. Do té doby šlo zejména o jedince, kteří svá obytná auta nebo přívěsy vytvořili spíše v domácích podmínkách „na koleni“. Avšak pár výjimek se objevilo.    

První z nich představuje laminátový přívěs W4 Dingo z 60. let vyrobený továrnou Karosa ve Vysokém Mýtě s designem Otakara Diblíka. Další kousek pochází z Vrchlabí, kde vyrobili prototyp obytné dodávky Škoda 1203. A pozadu není ani letňanská Avia, jejíž obytné vozy jsou populární i dnes.

Karavaningu se meze nekladou. V zimě v létě, za sucha i za deště. Vyrazit se dá kamkoli a hlavně kdykoli.

Autor: Dagmar Lánská