Královské aerolinie, které ovlivnily i české letectví

Královskou leteckou společnost (Koninklijke Luchtvaart Maatschappij) založil 7. října 1919 letecký poručík Albert Plesman. O dva měsíce později převzala nad aerolinkami záštitu královna Vilemína a od té doby může KLM oprávněně ve svém názvu užívat označení „královská“ (v překladu koninklijke).

První letadlo, Havilland DH.16, s nápisem KLM vzlétlo z letiště v Amsterdamu v květnu následujícího roku a zamířilo do Londýna. Tím letecký dopravce zahájil svoji činnost a zároveň otevřel linku Londýn – Amsterdam, nejstarší stále provozovanou pravidelnou leteckou linku na světě. Už během prvního roku přepravily aerolinky 440 cestujících a 22 tun nákladu.

Čtyři roky po prvním letu získala společnost letadlo Fokker F.VII, s nímž v roce 1929 začala pravidelně létat do Indonésie. Později pak KLM jako první v Evropě obdržela americký dvoumotorový vrtulový letoun Douglas DC-2, Douglas DC-3; potom ještě i další Fokkery F.XVIII. Ruku v ruce s leteckými posilami rozšiřovaly aerolinky také svůj rank cílových destinací.

Během druhé světové války musela letecká společnost KLM část svých linek omezit či úplně přerušit. I přesto se jí ale dařilo obhospodařovat poměrně dost tras a dokonce zřídit pravidelnou linku do Spojených států amerických. To vše díky nápisu „Holland" umístěnému na trupu letadel, jenž značil neutrálnost země.

Avšak i přes neutralitu bylo Nizozemsko v květnu 1940 napadeno. V tu dobu byla, většina letadel mimo prostor základny. Některá zajišťovala lety v Evropě jiná byla na cestě na Dálný východ nebo v opačném směru; šest je jich povedlo odvézt do Anglie.   

U jednoho nizozemského letadla však německé Luftwaffe úspěch zaznamenaly. Ačkoli Douglas DC-3 PH-ALI "Ibis" dvakrát leteckým útokům unikl; při třetím už takové štěstí neměl. Osm německých stíhaček jej dne 15. listopadu 1942 poslalo k zemi, lépe řečeno, na moře. Letoun na hladině přistál celkem dobře, jenomže němečtí stíhači se několikrát vrátili a čtyřčlennou posádku včetně třinácti cestujících zabili. Později vyšlo najevo, že na palubě letadla byl také britský herec a špión, který mířil na tajnou misi do Madridu za generalissimem Frankem ...

Po skončení války se KLM snažila rychle obnovit všech své linky. K tomu jí dopomohly i nové letouny, jejichž prostřednictvím mohla podnikat dálkové lety do Indonésie, New Yorku, ale též do Jižní Ameriky, Mexika a postupně rovněž do dalších zemí.

Koncem roku 1953, po smrti zakladatele a prezidenta KLM Alberta Plesmana, jenž se snažil o soukromý ráz firmy, zvýšila nizozemská vláda svůj podíl ve společnosti na dvě třetiny.

V současné době má KLM leteckou základnu na letišti Schiphol v Amsterdamu.

Zajímavostí je, že KLM pojmenovává svá letadla podle památek UNESCO. V případě České republiky se jedná o letoun Boeing 777-200ER imatrikulace PH-BQL „Litomyšl Castle“.

Do Prahy začala KLM létat krátce po svém založení, tehdy ještě na letiště v Kbelích. Její nasazení letounů Douglas DC 2 a později DC 3 na linky přes Prahu či Bratislavu značným způsobem ovlivnilo rozhodování Československé letecké společnosti o typu nových letounů. Tím přispěla k významnému růstu českých aerolinek.

Autor: Dagmar Lánská