Maximálně se snažíme, aby nové tratě skutečně zapadly do české krajiny, zdůrazňuje Monika Kotasová

V následujícím rozhovoru rozebereme výše zmíněná témata s Monikou Kotasovou, vedoucí oddělení procesní přípravy VRT na Správě železnic.

Co si čtenář má představit pod oddělením procesní přípravy VRT? 

Kolegové by řekli, že mluvíme do všeho. A mají vlastně pravdu. Poskytujeme právní a administrativní podporu všem oddělením na odboru a tím pádem se podílíme téměř na všem. Připravujeme veřejné zakázky na projekční práce pro jednotlivé úseky VRT, architektonické soutěže na podobu terminálů, smlouvy na provedení různých průzkumů nebo prací atd. Vysokorychlostní železnice v Česku ještě nikdy nebyly tak blízko k realizaci a my jsme za to samozřejmě moc rádi. Na druhou stranu prošlapáváme cesty, kterými před námi nikdo nešel a to s sebou přináší spoustu výzev a otázek. Těmi se opravdu pečlivě zabýváme, aby příprava pokračovala bez problémů.

Čím jste se zabývali v uplynulém roce?

Konec roku byl především o dokončování zadávacích dokumentací pro důležité zakázky. Vyhlásili jsme tři veřejné zakázky na vypracování dokumentací pro územní rozhodnutí a dokumentaci EIA (zkr. DÚR, pozn. red.) pro VRT Podřipsko, VRT Střední Čechy a VRT Vysočina fáze I. To bylo opravdu náročné a vyžadovalo to maximální koncentraci nejen celého týmu procesní přípravy, ale vlastně celého odboru.

Co vás aktuálně nejvíce zaměstnává a na co se z pozice vedoucí tohoto oddělení nejvíce zaměřujete? 

Běží nám tři velká zadávací řízení na projektanty jednotlivých úseků. Není to tak, že vyhlásíme veřejnou zakázku a čekáme, co se stane. Je potřeba zajistit i další právní a procesní kroky, jako např. podávání vysvětlení zadávací dokumentace. Tyto vyhlášené zakázky mají předpokládanou hodnotu přes miliardu korun a my k nim přistupujeme zodpovědně a pečlivě. Aktuálně se věnujeme také dokončení architektonicko-urbanistické soutěže na podobu terminálu vysokorychlostní železnice u Roudnice nad Labem. Současně připravujeme další veřejné zakázky a zajišťujeme administrativu nezbytnou pro zajištění chodu zakázek, které jsou již v realizaci. Příští rok bude ve znamení územních řízení, na které se teď intenzivně připravujeme. Expertní týmy se zaměří také na navazující procesy přípravy vysokorychlostních tratí. Čekají nás třeba první veřejné zakázky typu Design & Build.

Celý proces bude mít Správa železnic pod kontrolou

V tiskových zprávách se občas můžeme dočíst, že zakázky pro VRT byly soutěženy metodou Best Value (BVA). Můžete vysvětlit její základní principy? Spatřujete rozdíl mezi zakázkami zadávanými metodou Best Value a normálně?

Projekt VRT nemá v historii České republiky obdoby. Podobný projekt se u nás nikdy nepřipravoval a nemáme s jeho realizací tak rozsáhlé zkušenosti, jako například při modernizaci či rekonstrukcích tratí. Pro výběr zpracovatelů dokumentací nezbytných pro přípravu VRT bylo proto nezbytné najít takové nástroje, které umožní projektantům předvést jejich odborné znalosti a ukázat nám, jaké mají nápady a opatření, které povedou k námi stanoveným cílům. Mezi ty patří například projednatelnost záměru s veřejností a s tím i zajištění snadného průběhu navazujících administrativně právních procesů. Jedním z cílů je i maximální zajištění a dodržování harmonogramu prací. V případě zakázky na DÚR pro VRT Střední Čechy jsme šli ještě dál a po projektantech chceme, aby trať co nejvíce respektovala své okolí, a to nejen v době provozu, ale už při samotné výstavbě. A právě metoda BVA je ideální prostředkem, protože nám umožňuje hodnotit zhotovitele podle míry efektu jím nabízených opatření na naplnění těchto cílů. Je to ale zejména jasný signál pro dodavatele, že je pro nás velmi důležitý jejich přístup, odbornost a tím i kvalita plnění zakázek, které vlastně reprezentují projekt VRT v ČR.

Kolegové dohlížející na plnění smluv a zpracování dokumentací se shodují, že je značný rozdíl mezi zakázkami, které byly zadávány metodou BVA či standardně. Je to dané především odlišným přístupem k těmto zakázkám. Při využití metody BVA je očekávaná větší samostatnost zhotovitelů dokumentací. Díky většímu zapojení zhotovitele do definování rozhraní předmětu plnění je pak snadnější předejít případným budoucím sporům a komplikacím.

Občas je „slyšet a vidět“ odmítání vysokorychlostních tratí, které vytvoří novou páteř veřejné dopravy v Česku, je často spojeno s obavami o životní prostředí, hluk nebo prostupnost krajiny. Myslí i na toto Správa železnic ve svých přípravách?

Já tyto obavy lidsky chápu a zdaleka na ně nenahlížím pouze z pohledu práva. My se společně s kolegy, ať už odborníky na ochranu životního prostředí hlavními inženýry staveb snažíme, aby nové tratě skutečně zapadly do české krajiny. Klademe to také na srdce našim projektantům, kteří po dohodě se samosprávami navrhují protihlukové stěny, náhradní cesty pro zajištění prostupnosti území apod. Za svůj tým mohu říct, že jsme si na kvalitě zadávacích dokumentací dali opravdu záležet a je z nich znát, že ochrana životního prostředí a obyvatel je pro nás prioritou. Proto jsou také tyto hlediska definovány jako hlavní cíle v právě probíhající veřejné zakázce na zpracování DÚR a dokumentace EIA, k jejichž naplnění mají dodavatelé v rámci svých opatření navrhovaných v nabídkách přispět. Navíc projektanti budou výstupy své práce pravidelně projednávat nejen s námi, ale také s dotčenými obcemi. Celý proces bude mít Správa železnic pod kontrolou a bude probíhat v souladu se zákonem. Náš přímý kontakt se samosprávami zároveň zůstane zachován po celou dobu příprav. 

V přípravě jsme hodně inovativní a kreativní

I když to tak na první pohled možná nevypadá, příprava vysokorychlostních tratí není jen o technice a technologiích. V českém prostředí, kde prozatím žádná VRT neexistuje, je totiž projektování spojené i s územním nebo stavebním řízením. Narážíte na nějaká právní omezení apod.? 

Už jsem to naznačila trochu v úvodu. Územní řízení bude v následné fázi naprosto klíčové, protože obrazně řečeno umístí vysokorychlostní trať do krajiny. Díky němu bude definováno technické řešení stavby, určen výčet dotčených pozemků a míra jejich ovlivnění. Pro získání územního rozhodnutí je ale nesmírně důležitý také proces územního plánování, zejména pořizování aktualizací Zásad územního rozvoje (zkr. ZÚR, pozn. red.) v jednotlivých krajích. V řadě krajů již byly aktualizace dokončeny a zajistily územní ochranu, chcete-li rezervu, pro novou VRT. To je případ třeba Olomouckého kraje, který nové ZÚR vydal na začátku tohoto roku. V dalších regionech bylo o pořízení aktualizace ZÚR buď požádáno nebo již rozhodnuto. Většina sítě vysokorychlostních železnic je z pohledu územního plánování již stabilizovaná. Úpravy budou ale potřeba například v Kraji Vysočina pro úsek tratě z Velké Bíteše do Světlé nad Sázavou a také v Ústeckém kraji.

Legislativa je v oblasti územního a stavebního řízení v posledních letech poměrně v pohybu. Máme tady zákon zásadně měnící fungování stavebních úřadů, existuje liniový zákon, který VRT označil za strategickou stavbu a upravuje podmínky například pro majetkoprávní vypořádání. Jsou to nové věci a my musíme sledovat, jakým směrem se bude ubírat praxe. V přípravě jsme hodně inovativní a kreativní, což ovšem znamená být v obraze a neustále reagovat na proměňující se podmínky a aplikovat je na situace, které dosud nikdo nezažil. Je to velmi dynamická práce.

České vysokorychlostní železnice se budou nejvíce podobat tratím, které cestovatelé možná znají z Francie. Tamní LGV provozují francouzské státní dráhy už několik desítek let. Komunikujete s kolegy ze zahraničí v rámci příprav VRT? 

Ano, dá se říct, že na každodenní bázi. Kontakt a spolupráce s naším partnerem SNCF je pro přípravu projektu klíčová. Jejich letité zkušenosti nám zajistí hospodárné, efektivní a účelné vynaložení nákladů. Jejich know-how nám také pomáhá vyvarovat se chyb, které před námi již udělali jiní. Z těchto důvodů Správa železnic v minulém roce navázala na dosavadní spolupráci s francouzskými státními drahami a uzavřela novou smlouvu se společností SNCF Réseau na příštích 8 let. Konzultace máme zajištěné pro projektování, zprovozňování a údržbu tratí. Kolegové nám ale pomohou také s nastavením kontrolních mechanismů nebo přípravou předpisů pro provoz na VRT.