Muzeum skoro na kolejích

Muzeum zřízené přímo ve výpravní budově martinického nádraží zavede milovníky železniční historie, nadšence i výletníky do doby přelomu 19. a 20. století. Návštěvníky láká na expozice věnované stanici samotné, staničnímu zabezpečovacímu zařízení, železnici v okolí a „lokálce“, tedy místní trati Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou.

Muzeum je výsledkem práce Spolku železniční historie Martinice v Krkonoších, jenž jej slavnostně otevřel dne 31. srpna 2019 u příležitosti oslav 120. výročí zprovoznění lokální dráhy. Významné události se zúčastnil i tehdejší předseda Senátu ČR Jaroslav Kubera.

Většina muzejních exponátů pochází ze soukromých sbírek „nádražáků“. Ať už se jedná o čepice, svítilny, olejničky či staré jízdní řády. Přispívají ale i dárci z celé republiky. Osobně či prostřednictvím pošty. Muzeum tak například získalo uniformu ještě z doby Rakouska-Uherska nebo historický telefon na kličku. Výjimku mezi přispěvateli netvoří ani jiná nádraží, která přechází na modernější provozy. Třeba železniční stanice v Hostinném věnovala martinickému muzeu asi 120 let starý  trezor o hmotnosti téměř 400 kilogramů.

Expozici rozšiřují také věci a zařízení nalezené v kopřivách podél tratí. Jednou z nich je sklonovník, což je informační cedule stoupání nebo klesání trati důležitá pro mašinfíry a hlavně topiče parní lokomotivy, aby věděl, jak má přikládat do kotle. A samozřejmě nesmí chybět traťová zabezpečovací zařízení, jež jsou stejně jako zmíněný trezor jinde vyřazována z provozu v rámci přechod na nové zabezpečovací systémy.

Ačkoli se muzeum může již nyní chlubit pěknou sbírkou předmětů z historie železnice, nebrání se novým kouskům. Rádo přijme další exponáty či fotografie s tematikou místního nádraží. O prostory zde nemá nouzi. Aktuálně využívá tři místnosti, ale plánuje zprovoznit ještě další; kupříkladu velký sklep, kde se dříve skladovaly sudy piva pro nádražní hospodu nebo uhlí pro vytápění staničních bytů.

Provozovatelé muzea by v budově chtěli vytvořit též prostor pro „setkávání“. Sloužil by k pořádání kulturních akcí, konferencí či jako klub pro modeláře.  

Důležitou součást muzea tvoří také budovy v areálu nádraží. Mezi ně patří mimo jiné vodárna se studnou, či vechtrovna (strážní domek, který stále provozuje Správa železnic). Stavby zatím nejsou přístupné zevnitř, což by se mělo postupně změnit. Spolek se je chystá  zrekonstruovat a zařadit do expozice.

Kromě těchto objektů mohou návštěvníci v rámci naučené stezky obdivovat i další venkovní expozice, jako třeba stavědlovou věž, vjezdová návěstidla, mosty, závory, odjezdová a seřaďovací návěstidla.

Muzejní sezona začíná v květnu. O historii nejen místního nádraží jsou průvodci z řad dobrovolníků připraveni povídat víkend co víkend až do konce října.

Zážitky z muzea pak mohou turisté vstřebávat třeba v Pojizerském pacifiku a přitom cestou do Rokytnice nad Jizerou obdivovat malebné údolí Jizery a krásy Krkonoš.

Autor: Dagmar Lánská (ve spolupráci se Spolkem železniční historie Martinice v Krkonoších)