Negrelliho viadukt - jak se měnil v čase
Dominantní pražskou stavbu, pojmenovanou po svém staviteli Aloisi Negrellim, uvedli do plného provozu dne 1. června 1850. Tříleté úsilí bylo korunováno úspěchem největší evropské železniční stavby druhé poloviny 19. století. O jeho vzniku jsme psali v článku „Negrelliho viadukt – historie velkolepého díla“. Příběh mostu pokračuje dál.
V roce 1871 byl k původnímu mostu z jižní strany dostavěn tzv. „Karlínský spojovací viadukt“, jenž propojuje pražské čtvrti Bubny a Libeň, aniž by bylo nutné zajíždět na Masarykovo nádraží. Připojenou odbočku měřící 351 metrů tvoří 10 kamenných a 16 cihlových oblouků, také dva ocelové nýtované příhradové mosty (s využitím nosníků a lan místo masivních a těžkých stěn či bloků).
S blížícím se koncem 19. století se zvedala vlna kritiky v souvislosti s tím, že viadukt představuje překážku v rozvoji města a je nevhodný z dopravního hlediska. Tyto kritické hlasy společně s nárůstem dopravy i zvyšujícími se nároky odstartovaly další úpravy. Například položení třetí, posunovací slepé ocelové koleje na předmostí. Následkem toho bylo nahrazeno původní kamenné zábradlí zábradlím úzkým ocelovým. A další zásahy, i velmi zásadní, na sebe nenechaly dlouho čekat …
Na přelomu 19. a 20. století, kdy probíhaly rozsáhlé úpravy toku řeky Vltavy, došlo k zasypání tří ramen severně od Pobřežní třídy v okolí bývalých Šaškových mlýnů. Společně s nimi zanikly Kamenský, Papírnický, Jerusalemský i Rohanský ostrov.
V letech 1952 – 1954 byly pro zlepšení průjezdnosti motorových vozidel Křižíkovou ulicí zbourány tři mostní oblouky. Vzniklou proluku stavební dělníci přemostili trámovými překlady z předpjatého betonu, který má při stavbách mostů díky vložené ocelové výztuži lepší konstrukční vlastnosti. Podobný zákrok provedli v roce 1981 také na holešovické straně mostu, konkrétně nad Bubenským nábřežím – zde byly zbořeny dva oblouky. Na další opravy čekala stavba několik desetiletí.
Zatím poslední, dosud nejvýznamnější, rekonstrukční práce proběhly celkem nedávno, v letech 2017–2020.
Příprava na samotnou rekonstrukci začala již kolem roku 2010, avšak z důvodu úsporných opatření byla přerušena. Další termín byl stanoven na leden 2016, ale ani ten nebyl dodržen. Nepodařilo se totiž včas vykoupit potřebné pozemky. Oprava byla odložena na jaro 2017, leč zahájit se ji podařilo až 4. července.
Rekonstrukce rozdělená na dvě části (severní a jižní) přinesla potřebné zlepšení technického stavu mostních konstrukcí, zvýšení bezpečnosti s použitím moderních elektronických zabezpečovacích zařízení, zvýšenou ochranu před hlukem, nový železniční svršek, vznik prostoru pro případné kulturní a společenské akce pod jednotlivými oblouky; v neposlední řadě rovněž rozvoj tranzitní dopravy a veřejné dopravy v Praze.
Oprava mostu měla trvat do září 2019, ovšem některé klenby byly v mnohem horším stavu, než se předpokládalo, a tak došlo k prodloužení a též k prodražení projektu. Rekonstrukce byla dokončena v první polovině roku 2020, ale pro dopravu byl Negrelliho viadukt otevřen dne 1. června 2020, tedy přesně 170 po jeho prvním uvedení do provozu.
Důležité železniční přemostění přežilo nejen válku, ale i více než stoletou velkou vodu. Byla to náhoda nebo prozřetelnost stavebních inženýrů?
Autor: Dagmar Lánská
