Nejstarší letiště v České republice

Až do let hraničících se vznikem Československa se u nás žádné letiště nenacházelo. Důvod byl prostý. Rakousko-uherská monarchie se obávala nízké loajality a Čechům nevěřila.  Avšak  armáda letiště potřebovala. Pověřená dislokační komise rakousko–uherské armády tedy hledala nové vhodné prostory.

V roce 1915 je našla je v Chebu, respektive kousek za městem na rovinaté ploše nedaleko městského hřbitova podél císařské silnice. Západočeské město bylo vyhodnoceno jako vhodné i proto, že se zde neobjevovaly protiválečné nálady a lidé zatím podporovali právě probíhající první světovou válku.

V  následujícím roce projednával obecní výbor města žádost o zřízení letiště. Výsledkem jednání bylo rozhodnutí ve prospěch armády. Navíc na sebe město převzalo i výkup pozemků a přislíbilo vybudovat potřebnou infrastrukturu. Přesto ale příslušné úřady neschválil stavbu nového letiště ihned. O výhodnosti chebské nabídky jezdil starosta Chebu do Prahy i Vídně přesvědčovat odpovědné instituce. Situace se začala měnit až koncem roku.

V lednu 1917 jednala městská rada o výstavbě vodovodu k letišti. Rada rovněž připravovala výkup pozemků. Jejich majitelé byli odškodněni finančně, nebo proběhla výměna pozemků, pokud tuto formu náhrady požadovali.

Po získání pozemků do svého vlastnictví už nic nebránilo výstavbě. Té se ujal  městský stavitel a architekt inženýr Josef Pascher, jenž stavbu také naplánoval.

Za první světové války sem letectvo Rakouska–Uherska umístilo jednotku Flek 16 (Fliegerersatzkompagnie Nr. 16), jež svoji činnost oficiálně zahájila 1. července 1917. Jednalo se o cvičnou a doplňovací jednotku, jejíž úkol spočíval v provádění dokončení leteckého výcviku nových pilotů. Do této jednotky nastupovali frontoví piloti po rekonvalescenci, aby si znovu upevnili letecké dovednosti.

Zcela plnohodnotné travnaté letiště čtvercového půdorysu o straně jednoho tisíce metrů představovalo v roce 1918 jediné funkční letiště na území Československa. Vybaveno bylo hangáry, opravárenskou dílnou, ubikacemi, jídelnou, sklady i velitelstvím.  Až do roku 1937, kdy bylo otevřeno Letiště Praha Ruzyně (dnes Letiště Václava Havla Praha) nemělo ve střední Evropě obdoby.

Právě na tomto letišti získala svá první letadla rodící se Československá armáda. Za první republiky na letišti sídlila významná letecká škola stíhacích i průzkumných jednotek.

V roce 1940 vzniklo druhé chebské letiště přibližně jeden a půl kilometru jižním směrem od toho původního. Za druhé světové války jej jako firemní využívala továrna FWE zabývající se výrobou a opravami letadel pro Luftwaffe. Vyráběla a opravovala se zde ale i jiná letadla.

V roce 1945 byla obě letiště bombardována americkou armádou. První chebské letiště po válce nadobro zaniklo. Travnatá a betonová dráha po opravě druhého letiště slouží dodnes.

Aktuálně si letiště drží status veřejného vnitrostátního letiště a je používáno pro malá sportovní letadla a aerotaxi. Provozuje jej Aeroklub Karlovy Vary, o.s. a spravuje Ultralightclub Cheb.

Autor: Dagmar Lánská