Passo dello Stelvio. Adrenalin od začátku do konce
Čtyřicet osm zatáček kroutících se do výšky 2 758 metrů nad mořem. Někomu se tají dech, jinému buší srdce jako o závod. Královna alpských silnic nabízí nejen nezapomenutelný zážitek z jízdy, ale i překrásnou scenerii okolní přírody a alpských velikánů.
Passo dello Stelvio patří k nejvyšším a nejkrásnějším alpským průsmykům ve východních Alpách a druhým nejvyšším v Alpách vůbec. Horská cesta spojující Valtellinu s údolím Vinschgau a městem Meran, která průsmykem vede, představuje nejvýše položenou průjezdní silnici v Itálii.
Během 25 kilometrů činí převýšení skoro dva kilometry.
Průsmyk leží mezi Stelviem v Jižním Tyrolsku a Bormiem v provincii Sondrio, pár metrů od švýcarských hranic. Dá se k němu dostat hned ze tří směrů. Ten asi nejznámější nebo možná nejvyhledávanější vede z Prata. Odtud je totiž požitek z jízdy nejintenzivnější, a to jak pro řidiče, tak pro spolujezdce.
Může za to pávě oněch čtyřicet osm vlásenkových zatáček. Nebezpečných i vzrušujících zároveň. Ačkoli má silnice zatáček celkově sedmdesát pět, takzvané vracečky vedoucích ze severní strany představují výzvu pro automobilové jezdce i motorkáře.
Od původní podoby se současný vzhled příliš nezměnil.
Silnice byla postavena v letech 1820 – 1825 na příkaz císaře Františka I., aby propojila bývalé rakouské provincie Lombardie s ostatním Rakouskem. Stavbu vedl Carlo Donegani, tehdejší hlavní inženýr první třídy v provinciích Como a Sondrio.
Během první světové války probíhaly v průsmyku, jenž tvořil hranice mezi Rakouskem-Uherskem a Italským královstvím, poměrné tvrdé boje. Nepříznivé počasí, led a sníh způsobily, že občas některý dělostřelecký granát mířící z italské strany na rakousko-uherskou,či v opačném směru, zabloudil na nad území neutrálního Švýcarska. Následně se zainteresované země domluvily, že se přes švýcarské území střílet nebude, a tak vojáci namířili děla z průsmyku směrem dolů. Po připojení Jižního Tyrolska k Itálii v roce 1919 ztratil průsmyk strategický význam.
Naopak, svoji důležitost získal oblasti sportu. V období od května do listopadu, kdy je kvůli počasí oficiálně otevřen, se zde konají cyklistické, motoristické, ale i běžecké závody.
Prochází tudy například jedna z etap cyklistického závodu Giro d'Italia, každoročně se koná také Stelvio Bike Day či Stelvio Marathon pro běžce. O neoficiálních automobilových závodech nejrůznějších sportovních vozů nemluvě …
Od roku 1935 tvoří okolí průsmyku Národní park Stelvio, největší v italských Alpách.
Autor: Dagmar Lánská