Přehrady na Horním Labi

Ke stavbě přehrad na horním toku Labe přiměla české zemské úřady katastrofální povodeň, která postihla Krkonoše v červenci 1897. Na svědomí měla tehdy ztráty mnoha lidských životů a obrovské materiální škody.

Následky povodně i strach z toho, že se může kdykoli opakovat, začala řešit také zemská vláda. Poměrně brzy bylo rozhodnuto o uvolnění prostředků na odstranění škod, zalesnění a samozřejmě na rozsáhlé hrazenářské práce včetně  úpravy horních úseků horských bystřin postupným hrazením pomocí přepážek a prahů zmírňujících spád i erozní sílu. Na pomoc s hrazením krkonošských potoků a říček byli povoláni rakouští a italští dělníci se zkušenostmi z Alp.

Oblasti položené níže na Labi pak měly ochránit dvě údolní přehrady. První od pramene stojí Labská ve Šindlerově Mlýně; na ni po zhruba 40 kilometrech navazuje Les království v Bílé Třemešné.

Vodní dílo Labská

Stavbu přehrady zahájila v roce 1910 firma Bratři Redlich & Berger z Vídně. Navzdory technickým možnostem tehdejší doby i povětrnostním podmínkám stála přehrada už po šesti letech.

K přehradě s tížnou hrází obloukového typu patří ještě malá vodní elektrárna s automatizovaným provozem. K bezpečnému převádění velkých vod potom slouží korunový a šachtový přeliv.

Hlavní účel přehradní nádrže spočívá v zachycení povodňových vln, slouží ale i k nadlepšování průtoku v Labi pod nádrží, výrobě elektrické energie, rekreaci, rybolovu a plavbě.

S téměř stoletou přesností měla „Labská“ možnost předvést, co umí. Respektive, jak dobře byla postavena. Vysoké a hlavně rychlé srážky způsobily v červenci 1997 naplnění přehrady hned dvakrát za sebou. Vodu bylo nutné převádět přes přelivy. Hráz vydržela, ovšem objem vody několikanásobně překročil celkovou kapacitu nádrže, a došlo tak k velkým škodám. Po této zkušenosti byla přehrada dovybavena novým monitorovacím zařízením, díky němuž je nyní možné nádrž včas připravit na zvýšené přítoky.

Vodní dílo Les Království

Ve stejném roce jako ve Špindlerově Mlýně začaly práce také na přehradě Les Království. Kvůli první světové válce se ale stavba ve srovnání se špindlerovskou přehradou o tři roky protáhla.

O neobvyklé stavební provedení hráze a domu hrázného s romanticko-gotickými prvky se postaral architekt Jaroslav Valečka. Korunu elegantní obloukové gravitační hráze doplňují dvě brány s ozdobnými věžičkami. Nedaleko šoupátkové věže pro regulaci odtoku vody z nádrže stojí domek hrázného připomínající kamenný hrad s věží.

Po dokončení se přehrada stala největší vodní nádrží v tehdejší Česko­slovenské republice. Od roku 1923 tvoří součást přehrady též průběžná vodní elektrárna.

Přehradní nádrž pomáhá zejména ke zmírnění průchodu velkých vod. Slouží ale rovněž k výrobě elektrické energie, nadlepšování průtoku v Labi pod nádrží i stabilizaci v suchých letech.

První zkouškou pevnosti prošla ještě jako rozestavěná stavba na přelomu let 1916–1917. Náhlá obleva a silné srážky zvýšily průtok v Labi a nádrž se naplnila téměř do úrovně korunových přelivů. Situace vyvolala velké znepokojení, neboť pár měsíců před tím došlo k protržení přehrady na Bílé Desné. Nová přehrada však tuto i další dosavadní zkoušky zvládla.

Les Království je od roku 1964 chráněn jako národní technická památka; od roku 2010 je pak společně s vodní elektrárnou i národní kulturní památkou.

Labe je považováno za nejdelší splavnou českou řeku. Ovšem její horní části se to dnes již netýká, třebaže i zde mělo splavování dlouhou tradici. Už od středověku stejně jako na jiných řekách probíhala i na Labi voroplavba. Dřevo z Krkonoš například využívali kutnohorští horníci, kteří jej pomocí povozů dopravovali ze Starého Kolína ke svým stříbrným dolům. V současné době slouží úsek Horního Labe už jen k rekreační plavbě vodáků.

Autor: Dagmar Lánská