Přívozy v minulosti zastupovaly chybějící mosty, mnohde tak činí dodnes
„Hej, převozníku, slyšíš? Převez nás!“ Či jen „Přívoz!“ Tak znělo z břehů mnoha řek v dobách, kdy ještě neexistovaly mosty. Přepravu osob i nákladu v těchto místech zajišťovali převozníci se svými prámy a loděmi. Přívoz představuje jeden z nejstarších druhů veřejné dopravy a setkat se s ním na několika českých řekách můžeme i dnes.
V historii vznikaly přívozy převážně ve městech rozdělených větším či menším tokem nebo na frekventovanějších, především obchodních, stezkách, kde kvůli hloubce nebylo ani možné vodu přebrodit. Úkol přívozů tedy spočíval v propojení konců tehdejších cest přerušených vodou a doplnit tak chybějící přemostění.
Od středověku spadalo právo přívozu, podobně jako pozdější správa mostů, do privilegií čili výsad určitých skupin nebo jednotlivců. Právo provozovat přívoz se stalo velmi ceněným, neboť kromě správcovství umožňovaly tyto výhody vybírat také mýtné. Není tedy divu, že o tuto živnost býval velký zájem. Nezřídka kdy tvořilo takovéto privilegium součást rybářských práv a povinností nebo bylo spojeno třeba s provozováním hostince.
Přívozy se vyvíjely souběžně s dobou i v souvislost s možnostmi provozovatele. K nejstarším přívozům patří ty bezmotorové - ať už poháněné lidskou silou čili vory odpichovaných bidlem či lodě s vesly anebo přívozy poháněné proudem vody jištěné nosnými lany buď u jednoho z břehů, případně pomocí horního vodiče a spojnice umístěné na vodorovném laně napnutém mezi stožáry na obou březích řeky. Později některé z nich nahradily lodě poháněné motorem.
Zhruba od 50. let 19. století spadaly přívozy do soukromého majetku nebo do vlastnictví obcí. Obecní přívozy pak obec provozovala sama, nebo jej pronajímala.
S postupem času, rozvojem civilizace, stoupajícím vytížením a samozřejmě s výstavbou mostů docházelo k rušení přívozů. Přesto na některých řekách setrvaly dodnes, nebo zůstaly zachovány alespoň v názvu obcí – velmi známý je například Kamenný Přívoz na řece Sázavě či o něco méně známější bývalé město Přívoz v Moravskoslezském kraji.
V současné době podléhají přívozy povinnosti vlastnit koncesi k provozování vodní dopravy. Oprávnění vydané v souladu s živnostenským zákonem musí obsahovat též stanovisko plavebního úřadu.
Státní plavební správa eviduje takřka čtyřicet říčních přívozů, toho nejvíce na Vltavě. Zde jich lze od Lipna pro Prahu napočítat bezmála dvacet. Labe má deset přívozů - jeden nad soutokem s Vltavou, ostatní pod soutokem a čtyři funkční jsou také na Sázavě. Sezonně jsou přívozy v provozu i na dalších řekách, třeba na Berounce.
Kde však na přívozy natrefíte s jistotou, tak v našem hlavním městě. Tam se totiž staly součástí dotované hromadné dopravy.
Autor: Dagmar Lánská