Otevřít menu
Doprava dnes
-

Rekonstrukce Tyršova mostu v Jaroměři

V místech dnešního Tyršova mostu bylo Labe překonáváno nejprve brodem, později krytým dřevěným mostem. V roce 1831 zde vznikl visutý empírový řetězový most a v roce 1884 ocelový tzv. Erární most. Na jeho místě byl v roce 1932 vystaven dnešní Tyršův most sloužící pro převedení komunikace I/33 do doby, než byla přeložena do stávající trasy.

9:00 / 5. října 2022
Rekonstrukce Tyršova mostu v Jaroměřii

Foto: Vladimír Fišar

Původní stav

Silniční obloukový most převádějící místní komunikaci přes řeku Labe byl postavený v roce 1932. Most je evidován jako nemovitá kulturní památka.

Statický systém nosné konstrukce je tvořen železobetonovou obloukovou klenbou, kde byl jako výplň využit škvárový beton. Železobetonový oblouk je po výšce proměnného průřezu, ve vrcholu činí tloušťka 0,42 m a v místě uložení 0,78 m. Rozpětí klenby je 25,86 m a vzepětí 3,96 m. Klenba je vetknuta do masivních monolitických betonových opěr. Most je šikmý v úhlu 85,6°, šikmost pravá. Kolmá světlost činí 24,57 m, šikmá světlost je 24,65 m. Délka mostu je 38,1 m a šířka mostu 12,64 m. Převáděná komunikace na mostě je v přímé ve výškovém vrcholovém oblouku.

Hydroizolační systém ochrany nosné konstrukce byl plošný (vanový) do zvýšených parapetních zídek. Na mostním objektu byly prováděny dodatečné úpravy na vozovkovém souvrství, kde původní dlažební kostky byly nahrazeny živičnými obalovanými vrstvami a původní dlažební kostky velikosti 5 cm na chodnících byly nahrazeny betonovými dlaždicemi.

V původním stavu bylo na mostě vedeno množství inženýrských sítí. Konkrétně vodovodní řad (litinové potrubí DN 200 mm), NTL plynovod DN 200 mm, kabel vysokého napětí a desítky metalických a sdělovacích kabelů.

Rekonstrukce

Hlavní mostní prohlídkou provedenou v roce 2012 byl klasifikován stavební stav nosné konstrukce stupněm V a spodní stavby stupněm III, zároveň bylo doporučeno provést diagnostický průzkum stavu betonu a betonářské výztuže nosné konstrukce. Diagnostický průzkum provedený v roce 2013 a doplňková diagnostika z roku 2014 stanovily základní charakteristiky materiálu nosné konstrukce.

Beton nosné konstrukce byl, na základě tvrdoměrných zkoušek a jádrových vrtů, dle ČSN EN 206-1 zatříděn jako C16/20 se statickým modulem pružnosti Ec = 29,7GPa. Beton je homogenní s variačním koeficientem v = 9,06 < 16 %. Karbonatace betonu v podhledu (14 mm) a bocích (9 mm) nosné konstrukce nedosahovala hodnot, které by v oblasti ocelových výztužných vložek výrazně ovlivnily korozi. Obsah chloridových iontů v nosné konstrukci je maximálně 0,31 %, což je méně než 0,4 %, v betonových římsách v předpolí mostu je obsah Cl- v hloubce do 10 mm více než 0,4 % (max. 0,54 %).

Výztuž oblouku je tvořena převážně podélnou betonářskou výztuží Ø32 mm typu Cc (nebo C 38) podle ČSN 1090-1931. U spodního povrchu je výztuž rozmístěna v osové vzdálenosti 75 mm, u horního povrchu po 200 mm. Příčná výztuž prakticky chybí, diagnostickým průzkumem byla zjištěna pouze konstrukční příčná výztuž Ø 4 mm. Smyková výztuž tvořená sponami je Ø 8 mm.

V neposlední řadě byla diagnostickým průzkumem zjištěna absence funkční hydroizolace a přítomnost komor stálého zařízení včetně otvorů pro odvodnění pod úrovní pětileté vody.

Na základě všech výše uvedených skutečností byla investorem objednána projektová dokumentace komplexní rekonstrukce zahrnující kompletní sanaci nosné konstrukce včetně obnovení hydroizolace a přístupových konstrukcí v předpolí mostu.

Tato dokumentace byla zpracována v roce 2015 firmou SUDOP PRAHA a.s., samotná rekonstrukce, za vyloučení veškeré dopravy, byla zahájena v roce 2018, zhotovitelem byla firma Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.

Značné množství inženýrských sítí, vedených v prostoru chodníků a říms stávajícího objektu, bylo nutné nejprve vhodně přeložit. Možnosti překládání sítí byly omezeny přítomností protipovodňového valu, který nesměl být výkopovými pracemi jakkoliv dotčen. Vzhledem k celkovému objemu a hmotnosti překládaných trub a kabelizace byla navržena samostatná provizorní lávka (typ Bailey Bridge) o rozpětí 30,5 m uložená na nábřežní zeď a za opevněný svah koryta řeky. Následující sanace lícové strany oblouku nosné konstrukce mostu vyžadovala použití zavěšeného lešení tak, aby byl tok řeky Labe ovlivněn co nejméně i v případě zvýšeného průtoku. Z těchto důvodů byly zhotovitelem využity příhradové nosníky po obou stranách mostu, které sloužily jak k převedení inženýrských sítí, tak k uchycení závěsného lešení pod mostem.

Zároveň s překládáním sítí byly rozebrány kamenné prvky zábradlí a říms, včetně kovových částí. Veškeré sejmuté prvky byly očíslovány, zaevidovány a následně připraveny pro očištění a v případě zábradelních panelů, pro obnovu protikorozní ochrany.

Po dočasném přeložení všech inženýrských sítí a sejmutí prvků říms a zábradlí byla odstraněna škvárobetonová výplň rubu oblouku a poprsních zdí. Vizuální obhlídka líce oblouku nosné konstrukce po odstranění původní škvárobetonové výplně při dešťových srážkách ukázala přítomnost podélné trhliny procházející v délce nosné konstrukce celou její šířkou. Vzhledem k absenci příčné výztuže bylo dohodnuto, že tato trhlina bude z líce utěsněna vpravením nízkoviskózní pryskyřice bez dodatečného vkládání výztuže napříč trhlinou. Takto ošetřenou trhlinou by neměla do konstrukce vnikat voda ani vlhkost, přičemž zůstává zachována a nevzniká tak důvod pro vznik další trhliny na jiném místě.

Zpracovaný projekt předpokládal otryskání nosné konstrukce, závěrných a poprsních zídek vysokotlakým vodním paprskem o různých tlacích v závislosti na stupni degradace betonu a způsobu sanace. V líci oblouku nosné konstrukce byla v cca 10 % plochy odhalena betonářská výztuž, která byla částečně zkorodovaná.

V souladu s projektem byl degradovaný beton vodním paprskem odstraněn a pískováním byl stávající povrch zdrsněn. Výztuž byla v místě chybějící krycí vrstvy v celém obvodu odhalena a ošetřena antikorozním nátěrem, následně byla plocha ručně sanována správkovou hmotou, reprofilační sanační maltou a dvěma vrstvami sekundárního ochranného nátěru.

Na základě diagnostického průzkumu a místních šetření se v poprsních zdech předpokládalo pouze s občasnými trhlinami v místech, která odpovídala trhlinám v tvrdoomítce. Po odstranění teraco omítky z poprsních zdí bylo zjištěno, že beton byl silně degradovaný, jevil minimální soudržnost a téměř nulovou pevnost. Vizuální prohlídka odhalila špatné promísení jednotlivých složek betonu, nedostatečné hutnění při ukládání a v neposlední řadě tvarově nevhodné kamenivo. Beton zároveň místy obsahoval zbytky dřevěného bednění. Stávající omítka byla podrobena granulometrickému zkoumání a na základě stanoveného složení historické omítky bylo navrženo totožné složení pro omítku novou.

Po zhodnocení výše uvedených skutečností bylo doporučeno kompletně nahradit stávající poprsní zdi novými . Obdobných kvalit dosahoval i beton říms a vrchních částí schodiště v předpolí mostu, z toho důvodu jsou i tyto části nahrazeny novými železobetonovými konstrukcemi. Na tyto nové části byla následně znovu nanesena teraco omítka původního složení, což byl jeden z požadavků Národního památkového ústavu.

Po zřízení nových poprsních zídek a provedení sanace rubu nosné konstrukce byla obnovena výplň oblouku mezi poprsními a závěrnými zdmi. Výplň je z kompaktního lehčeného betonu LC 16/18 D1,6 s důrazem na objemovou hmotnost, která byla zvolena tak, aby výsledná výplň měla stejnou tíhu jako výplň původní.

Po domluvě s Národním památkovým ústavem bylo v rámci projektu dohodnuto, že není nutné znovuobnovovat stálé zařízení k ničení, které v dnešní době postrádá význam a zároveň bylo jedním z důvodů špatného stavu mostního objektu. Na výplni byla zhotovena betonová deska C16/20 u horního povrchu vyztužená kari sítěmi a vyspádovaná směrem k dvojici nových nerezových odvodňovačů, které jsou umístěny nad úroveň stoleté vody.

Nově zřizovaná hydroizolace byla koncipována jako bezešvá na bázi methyl-metakrylátové pryskyřice, stříkaná ve dvou vrstvách, která byla před štěrkových zásypem chráněna netkanou geotextilií. Následně mohly být znovu osazeny očištěné kamenné prvky říms a sloupků zábradlí společně s repasovanými ocelovými zábradelními panely.

V okamžiku zřízení výplně rubu oblouku nosné konstrukce a osazení římsových a zábradelních prvků byla na líc poprsních zdí a boky nosné konstrukce nanášena nová teraco omítka. Zároveň mohly být zahájeny zpětné přeložky inženýrských sítí do definitivních tras pod chodníky a v případě NTL plynovodu zpět pod římsu na povodní straně.

Po odstranění zavěšeného lešení, provizorních konstrukcí pro převedení přeložek inženýrských sítí byly na mostě obnoveny chodníky z mozaikových kostek velikosti 50 mm a vozovkové souvrství z žulových kostek kroužkové dlažby DL 100 mm.

Závěr

Hlavním důvodem špatného stavu mostního objektu byla, jak tomu u historických staveb často bývá, voda. Nefunkční hydroizolace a nevhodně umístěná stálá zařízení včetně odvodnění pod úrovní pětileté vody umožnily vnikání srážkové i povrchové vody do konstrukce mostu.

Rekonstrukce Tyršova mostu v Jaroměři byla prováděna ve spolupráci s Národním památkovým ústavem s cílem co nejvíce zachovat, případně vrátit, původní vzhled. Z toho důvodu byly zachovány kamenné prvky říms a zábradlí a obnoveny železobetonové konstrukce přístupového schodiště a říms v předpolí mostu (římsa byla zkrácena s ohledem na výhledový stav rozšíření místní komunikace nábřeží 17. listopadu). Vzhledem k charakteru převáděné komunikace s návazností na ostatní místní infrastrukturu nebylo možné výrazně měnit niveletu. Zároveň s ohledem na návrhovou a kontrolní návrhovou hladinu Labe nebylo možné konstrukci z líce výrazně zesilovat. Z těchto důvodů byla nosná konstrukce v maximálním možném rozsahu zachována, výztuž byla ošetřena proti korozi a poškozený beton oblouku byl odstraněn, profil obnoven a zajištěn proti degradaci. Rekonstrukcí zůstaly nedotčené navazující nábřežní zdi, které spadají do vlastnictví správy Povodí Labe, s. p.

Provádění mostních prohlídek, vhodně doplněných o diagnostické průzkumy, umožnilo investorovi zvolit optimální způsob rekonstrukce jím spravovaného mostního objektu. U památkově chráněného objektu je rozhodující souhlas Národního památkového ústavu. V případě Tyršova mostu umožnila včasná diskuze mezi investorem, projektantem a zástupci památkového ústavu možnost rychlého stanovení jednotlivých priorit a následně provést citlivou opravu mostního díla, které tvoří jednu z dominant města Jaroměře.

Investor: Město Jaroměř

Projektant: SUDOP PRAHA a.s.

HIP Ing. Roman Petřík

projektant mostu Ing. Pavel Jiříček, Ph.D.

Zhotovitel: Chládek a Tintěra, Pardubice, a.s.

Náklady: cca 17 mil. Kč

Realizace: 04/2018–11/02018

 

Autor: Pavel Jiříček / foto nového stavu Vladimír Fišar

(Archiv SUDOP PRAHA)

Rekonstrukce Tyršova mostu v Jaroměři Foto: Vladimír Fišar. Rekonstrukce Tyršova mostu v Jaroměři Foto: Vladimír Fišar. Rekonstrukce Tyršova mostu v Jaroměři Foto: Vladimír Fišar.
zpět na články

inzerce

nahoru