Řídicí věže. Královnám letišť pomalu zvoní hrana
Řídící věže patří na letištích k nepřehlédnutelným stavbám. Slouží zejména pro řízení letového provozu, jenž musí mít perfektní přehled o všem, co se na pojezdových a vzletových drahách i v okolním vzdušném prostoru děje. Ovšem zdá se, že královny letišť, jak se věžím říká, v dohledné době z jejich trůnu sesadí vyspělejší technologie.
Letový provoz nad Českem zabezpečuje hned několik středisek. Letadla, která nad naším územím pouze přelétají řídí oblastní středisko v Jenči u Prahy, na přilétající a odlétající letadla v okolí letišť dohlíží střediska přiblížení a konečně samotné vzlety a přistávací manévry hlídají řídící věže přímo na letištích.
Řídící letového provozu z věže sledují veškerý pohyb na provozních plochách, ranveji i ve vzduchu. Vědí, kdo a kde se právě nachází a musí předpokládat také to, co v nejbližší době pravděpodobně udělá. Díky specializovanému zobrazovacímu systému mají přesnou informaci o poloze letadla, jeho rychlosti, kurzu a výšce. Podobně získávají informace rovněž o pojíždějících letounech a vozidlech na letištních plochách.
Nejvyšší řídicí věž z celosvětového hlediska stojí na letišti Bangkok-Suvarnabhumi – měří 132 metrů. Evropský rekord pak drží se 109 metry řídicí věž na letišti Vídeň-Schwechat.
Nicméně, vývoj jde kupředu, a tak se nezadržitelně blíží i okamžik, kdy se některá letiště v budoucnu obejdou bez věží. Letadla bude totiž možné řídit na dálku, a to prostřednictvím „remote and virtual tower“ čili vzdálené a virtuální věže.
Koncept takzvané RVT spočívá v tom, že letovou provozní službu na letišti provádí řídící tým jinde než v místní řídící věži, tedy ve vzdáleném věžovém středisku.
V praxi to funguje tak, že letištní kamery včetně senzorů snímají provoz na daném letišti a získaná data následně zasílají pracovníkovi letové služby. Řídící letového provozu potom vidí aktuální situaci na velké obrazovce či několika obrazovkách ve vysokém rozlišení, jako by se díval z okna věže.
Některá letiště dokonce s tímto systémem počítají jako se zálohou běžného řízení, protože v případě mlhavého počasí poskytují moderní technologie lepší obrázek než zrakový vjem.
Prvním dálkově ovládaným letištěm se v dubnu 2015 stalo švédské letiště Örnsköldsvik a další se potupně přidávají. Například o čtyři roky později, opět ve Švédsku, letiště Scandinavian Mountains, které už bylo postaveno bez tradiční věže.
Původní myšlenka RVT směřovala spíše k letištím s nízkou provozní úrovní, avšak v roce 2021 byla tato koncepce zavedena na letišti London City Airport, významném mezinárodním letišti s přibližně 85 000 pohyby letadel ročně!
V České republice by průkopníkem v této oblasti měly být České Budějovice. Právě tam chce státní podnik Řízení letového provozu ČR novou technologii vyzkoušet.
Autor: Dagmar Lánská