Samy řídí, samy jedou. Autonomní vozidla jsou vizí budoucnosti od vynálezu prvního automobilu

Aby se mohla autonomní vozidla pohybovat po silnici, detekovat překážky, a dokonce také komunikovat s dalšími vozidly, používají řadu senzorů, radarů, kamer, GPS i technologii umělé inteligence.

Autonomní vozy se dělí do několika úrovní podle toho, jak moc vyžadují řidičovu spoluúčast:

: nultá úroveň - automatický systém řidiče pouze varuje a nad vozidlem nemá kontrolu; patří sem například hlídání mrtvého úhlu, a to když se řidič chystá opustit jízdní pruh a zároveň se v mrtvém úhlu zpětného zrcátka objeví jiné vozidlo; zde se auto bez řidičovy spolupráce neobejde;

: první úroveň -  asistenční systémy, které pomáhají řidiči s ovládáním vozidla, jako je hlídání v jízdním pruhu nebo adaptivní tempomat; auto se  bez řidičovy spolupráce, stejně jako v předchozím případě, také neobejde;

: druhá úroveň - částečné autonomní řízení, jež stále vyžaduje aktivní účast řidiče s rukama na volantu a očima upřenýma na silnici, vůz je ale v některých situacích schopen řídit sám, třeba po dálnici nebo v dopravní zácpě;

: třetí úroveň - řidič si může za volantem i číst, ale nespat!, protože v některých případech musí převzít nad svým vozem kontrolu;

: čtvrtá úroveň - umožňuje řidiči i spánek; vůz se v určitých oblastech, třeba na dálnici nebo v centru města, umí pohybovat zcela sám; je-li potřeba, aby řidič převzal řízení, umí zastavit;

: pátá úroveň - automobily jezdí zcela samy; volant s pedály jsou zcela zbytečné.

Z hlediska bezpečnosti na silnicích, přispívají autonomní vozidla k jejímu zvýšení, neboť většina nehod je způsobena lidským faktorem. Samořiditelná vozidla totiž reagují na překážky a nebezpečí výrazně rychleji než člověk.

Nová technologie rovněž zlepšuje dopravní tok a pomáhá snižovat dopravní zácpy, jelikož autonomní vozidla mohou být navzájem propojena a koordinována. Tímto se potom snižuje počet neefektivních manévrů, jako například plýtvání časem při čekání na zelenou na semaforu.

Autonomní vozidla mají potenciál změnit dopravní průmysl a přinést mnoho pozitivních změn. Avšak jejich vývoj není zcela bez výzev. Jedním z hlavních problémů je nutnost vyvinout bezpečnostní systémy, které zajistí, že nebudou představovat riziko pro ostatní účastníky silničního provozu; a samozřejmě vytvořit ucelený rámec zákonů regulující užívání samořízených aut. Kdo bude zodpovědný za případnou nehodu autonomního vozidla?

Mimochodem, víte, že první autonomní automobil vyjel už v roce 1968? Stalo se tak na zkušební dráze Lüneburger Heide a stoprocentně elektronicky řízený Mercedes byl použit pro testování pneumatik.

Autor: Dagmar Lánská