TEN-T, významný systém s mezinárodním přesahem
Transevropská dopravní síť, ve zkratce TEN-T, je pojem, který jste určitě již někdy slyšeli, ale většině nezasvěcených vůbec nic neřekne. Přitom se týká nás všech, ať už občas vyjedeme za hranice našeho státu, nebo zůstáváme v tuzemsku. Vybudování této sítě schválil Evropský parlament už před třiceti lety.
TEN-T vychází z anglického originálu Trans-European Transport Networks a představuje systém silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest v Evropské unii.
Co bylo důvodem vzniku TENT-T?
Základní záměr spočíval ve zlepšení dopravní infrastruktury v mezinárodním prostoru a propojení všech regionů Evropské unie. Soustava dopravních koridorů má podporovat právo na volný pohyb všech občanů Unie na území těchto států a přispívat k růstu vnitřního trhu, zaměstnanosti i k udržitelnosti a efektivitě dopravy.
Transevropskou síť tvořily zprvu dvě vrstvy:
: globální, jež zajišťuje víceúčelové propojení všech regionů Evropské unie a její dokončení je plánováno do roku 2050
: hlavní s nejdůležitějšími trasami spojení, kam spadají i takzvané primární uzly, tedy metropole členských států či aglomerace nad jeden milion obyvatel; hotová by měla být do roku 2030.
Během let prošla síť několika revizemi, přičemž jednu z těch nejzásadnějších přijala Evropská komise na konci roku 2013. Tato revize reagovala mimo jiné na absenci navazujícího dopravního propojení, které bránilo nejen hladkému fungování vnitřního trhu, ale i uplatňování technologicky inovativních řešení či vytvoření bezpečnějšího, udržitelného, nízkouhlíkového a energeticky účinného systému. Zjištěné poznatky Komise následně zařadila mezi priority rozvoje potřebné infrastruktury.
Koncem roku 2021 potom Evropská komise přijala revizi hlavních směrů, jež proti předchozí úpravě z roku 2013 zaznamenala další změny. K nim patřilo především sloučení koridorů hlavní sítě s železničními nákladními koridory a také vytvoření evropských dopravních koridorů.
Úprava dále zohlednila cíle evropské dopravní politiky, strategie chytré a udržitelné mobility či Green Deal. Současně jasně stanovila lhůty pro dokončení sítě, a to nově ve třech fázích s tím, že hlavní síť má být hotova do roku 2030, doplněná rozšířená hlavní síť do roku 2040 a globální síť do roku 2050.
Pokud se vše podaří tak, jak je naplánováno, dojde nejpozději v roce 2050 k posílení hospodářské soudržnosti mezi jednotlivými evropskými zeměmi, propojení dálkové dopravní infrastruktury s regionální a místní; zároveň k podpoře ekonomicky efektivní a vysoce kvalitní dopravy včetně zlepšení její udržitelnosti a bezpečnosti či k podpoře dopravy s nízkými emisemi uhlíku.
V současné době jedná Evropská komise o prodloužení koridorů TEN-T na Ukrajinu a do Moldavska, čímž by se propojila celá Evropa až k Azovskému moři.
Transevropská dopravní síť zahrnuje:
75 200 km silnic
78 000 km železničních tratí
330 letišť
270 námořních přístavů
210 vnitrozemských přístavů
Autor: Dagmar Lánská
