Vltavská kaskáda – Hněvkovice a Kořensko

Hněvkovice

Vodní nádrž se nachází nedaleko Týna nad Vltavou. O jejím vybudování se uvažovalo hned po 1. světové válce, ovšem její čas nadešel až s rozhodnutím postavit jadernou elektrárnu Temelín.

Stavba měla původně sloužit právě jako zdroj technologické vody vstupující přímo do výrobního procesu elektrárny. Tuto užitkovou vodu, na niž se vztahuje vodní zákon, přečerpává v období sucha čerpací stanice umístěná na levém břehu nádrže. Pro její funkčnost a bezpečnost umožňuje přehrada regulaci hladiny vody.

Dnešní škála možností využití vodního díla je mnohem širší než byl původní úmysl. Kromě výroby elektrické energie nabízí prostor pro vodní sporty, sportovním rybolov i dovolenou.

Kořensko (jez)

Přehradní hráz leží asi dva kilometry pod ústím Lužnice do Vltavy. Byla postavena  v oblasti vzdutí (v místě umělého zvýšení hladiny  toku) vodní nádrže Orlík, tedy ve vzdálenosti bezmála 70 kilometrů od jeho hráze.  

Projektovým záměrem díla byla ochrana před odpadními vodami z jaderné elektrárny Temelín, nadměrným oteplováním vody v řece a také zajištění stálé úrovně hladiny v oblasti Týna nad Vltavou.

Voda je v nádrži zadržována pouze v době, kdy hladina vody v Orlické nádrži nedosahuje svého maxima. Potřebnou regulaci zajišťuje jezové betonové těleso tvořící takzvaný „ponořený stupeň“. Jez je tak zalit vzdutými vodami Orlické přehrady a zadržuje vodu pouze v době, kdy hladina Orlické nádrže poklesne pod určitou kótu. Tím tedy zabraňuje kolísání hladiny řeky v Týně nad Vltavou.

Stavba obou děl začala v 80. letech 20. století. Kořensko bylo dokončeno v roce 1991, Hněvkovice o 19 let později.

Stejně, jako v případě jiných přehrad, bylo nutné i zde zatopit několik vesnic. Před stavbou té hněvkovické došlo k vysídlení a zbourání osad Jaroslavice, Buzkov, části Purkarce a samot Pardovice a U Bočků.

Kořensko dostalo svůj název po jedné z osad zaniklých při výstavbě vodní nádrže Orlík, jenž představuje další část Vltavské kaskády.

Autor: Dagmar Lánská