Vltavská kaskáda – největší soustava vodních děl v Čechách
Voda tvoří většinu povrchu Země, bez ní by planeta byla jen pustinou. Cesta vody je velmi rozmanitá - od malého pramínku, přes potoky a řeky až k rozlehlým oceánům. Razí si cestu krajinou a tu mění. Možná právě proto, se člověk již odedávna snažil vodu spoutat a podmanit. Podřídit ji své vlastní vůli. Začal regulovat toky řek, stavět přehrady a další vodní díla, aby její sílu omezil a zároveň využil. Největší soustava vodních děl v Čechách vznikla na řece Vltavě.
Vltava, nejdelší řeka na našem území, pramení na Šumavě. Protéká celými jižními Čechami, částí středních Čech, přes Prahu a u Mělníka ústí do Labe.
Prvotní úvahy o jejích úpravách se datují již od středověku. V souvislosti s pozvednutím Prahy na centrum evropského obchodu se touto myšlenkou zabýval i Karel IV. Účelem bylo s hospodářské využití k voroplavbě a plavbě. Po řece se tehdy dopravovala především sůl, kámen a dřevo.
Za vlády Ferdinanda I., tedy v 16. století, se na řece začaly objevovat první jezy a další úpravy zlepšující splavnost.
V polovině 17. století odstranilo strahovské opatství skalisko Horní slap, jež nebezpečně zasahovalo až do poloviny vodního koryta. Na zbytku skály nad peřejemi byl postaven Ferdinandův sloup. K němu v roce 1722 přibyla socha svatého Jana Nepomuckého. Po tomto českém patronovi bylo místo pojmenováno jako Svatojánské proudy. Později bylo nutné obě památky přemístit.
Nejrůznější kusé plány regulace se objevovaly až do roku 1894. První ucelenou koncepci zpracovala firma Lanna a Vering právě ve zmíněném roce. Další přišly na řadu po roce 1918.
První dvě vodní díla byla budována ve 30. letech 20. století za účelem zlepšení říční plavby a výroby elektrické energie. Původně vedlejší význam - ochrana před povodněmi – získal na své důležitosti až postupem času.
Na konci druhé světové války také odborníci dochází k závěru, že je třeba vybudovat co největší přehrady, které by akumulovaly velké zásoby vody k dalšímu hospodářskému využití a zlepšení vodohospodářských poměrů.
Význam komplexní soustavy vltavských přehrad spočívá rovněž v usplavnění některých částí Vltavy, stabilizaci hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody a vytvoření nových rekreačních míst.
Podle studií zvládne kaskáda zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a větší povodně zmírnit.
Ačkoli výstavba přehrad přinesla lidem více pozitiv, okolní příroda trpěla. Došlo ke zničení významných míst, například Svatojánské proudy. Zaniklo mnoho vesnic a skončila i tradiční vltavská voroplavba. Některé památky bylo nutné upravit či přemístit.
Vltavská kaskáda představuje soubor devíti vodních staveb vybudovaných postupně v letech 1930 a 1992. Mezi tato díla (po proudu řeky) patří: Lipno (I a II), Hněvkovice, Kořensko (jez), Orlík, Kamýk n. Vltavou, Slapy, Štěchovice, Vrané n. Vlt. (jez). Každé z nich je nějakým způsobem zajímavé či důležité. Zaslouží si svůj vlastní prostor …
Autor: Dagmar Lánská
