Otevřít menu
Doprava dnes
-

Vltavská kaskáda - Orlík

První pětici Vltavské kaskády uzavírá nejvyšší stupeň Vltavské kaskády - vodní nádrž Orlík - přehrazující tok řeky u obce Solenice na Příbramsku. Své jméno získala přehrada podle zámku Orlík, v jejíž blízkosti se nachází.

 

8:00 / 10. května 2022
Vltavská kaskáda - Orlíki

Foto: Jiroušek Jiří

S prvními přípravnými stavebními pracemi začali dělníci v roce 1954. Těm předcházel důkladný geologický průzkum, na jehož základě vznikl plán přehrady. Před samotnou stavbou však bylo nutné upravit prostor.

Rozebrán a po částech byl přemístěn například empírový řetězový most z Podolska. Unikátní technická památka se dodnes klene nad řekou Lužnicí  u městyse Stádlec na Táborsku. Na nedaleké výše položené místo se od plánované přehrady stěhoval také románský kostelík svatého Bartoloměje v Červené nad Vltavou.

Rovněž bylo třeba zabezpečit hrad Zvíkov a  zámek Orlík, do té doby se tyčící vysoko nad řekou. Výška vodní hladiny budoucí nádrže dosahující až k úpatí staveb by totiž mohla narušit podloží, na němž obě pamětihodnosti stojí. Proto byly skály zpevněny hloubkovou injektáží. Základy staveb jsou chráněny betonovým pláštěm.

Přehradnímu jezeru ustoupilo celkem 14 mlýnů, několik pil a přibližně 650 stavení z  16 zatopených vesnic a osad. A naopak zde vznikla například dlouhá železniční vlečka z Tochovic sloužící k dopravě materiálu; nebo jednoobloukový most přes zatopené údolí v místě bývalé obce Žďákov.

Výstavba tížné hráze s více jak milionem metrů krychlových betonu byla zahájena v dubnu 1957. Díky velkému počtu dělníků (přes 1500 denně) šly stavební práce rychle, takže se o tři roky později mohlo začít s napuštěním přehrady.

Na jaře 1961 uvedli technici do zkušebního provozu první ze čtyř soustrojí orlické hydroelektrárny. V prosinci téhož roku byla do provozu slavnostně uvedena samotná přehrada, ačkoli rekultivace okolí trvala až do roku 1966. Mezitím byla ještě v roce 1962 oficiálně spuštěna také vodní elektrárna.

Hráz o délce 450 metrů a výšce  91 metrů v koruně zadržuje vodu o celkovém objemu 720 miliónů metrů krychlových. Tím činí Orlík nejobjemnější přehradou České republiky.

Vodní hladina nádrže se rozprostírá na bezmála 26 kilometrů čtverečních. Téměř sedmdesát kilometrů dlouhé uměle vytvořené jezero dosahuje až k vodnímu dílu Kořensko. Na jeho úrovně vzniká vzdutí (tedy umělé zvýšení hladiny toku) na Vltavě, Otavě i Lužnici zmírňující důsledky záplav.

O tom jsme se mohli přesvědčit při velkých povodních v srpnu 2002. Orlická přehrada dokázala spolu s dalšími stupni vltavské kaskády prodloužit čas nezbytný pro evakuaci obyvatel a přípravu protipovodňových opatření v Praze a dalších městech i obcích kolem řeky.

V 90. letech minulého století získala Orlická přehrada nechtěnou popularitu, o níž se zasloužila skupina sériových vrahů. Ti těla svých obětí ukrývali většinou do sudů s louhem a shazovali je do přehrady.

Přestože čas od času někdo tento kousek temné historie připomene, nabízí Orlík spoustu nádherných míst k rekreaci a jistě pozitivních zážitků.

 

 

Autor: Dagmar Lánská

zpět na články

inzerce

nahoru