Vltavská kaskáda - vodní nádrž Štěchovice
Není ani největší, ani nejstarší či nejmladší, ale říká se o ní, že je nejkrásnější. Seznamte se s vodním dílem Štěchovice, osmým stupněm vltavské kaskády.
Přehradní nádrž byla vystavěna v místě zvaném „Svatojánské proudy“, pojmenovaném podle sv. Jana Nepomuckého. Jeho socha stála na zbytku skály na levém břehu Vltavy. Před napuštěním slapské přehrady byla přemístěna pod její hráz.
Část řeky s divokými peřejemi působila svého času velké obtíže zejména vorařům, a tak lidé přemýšleli o tom, jak zmírnit úskalí nebezpečného úseku.
Řešení se odvíjela od technických možností dané doby. Žádný zásah však výrazně nesnížil kouzlo Svatojánských proudů a jejich okolí, jež zvláště na přelomu 19. a 20. století a v období první republiky lákaly turisty, hlavně trampy. Ti zde také založili nejslavnější trampskou osadu Ztracená naděje.
Zvláštní, možná až magické, místo okouzlilo i Bedřicha Smetanu, jenž mu věnoval pasáž symfonické básně – tu nejdramatičtější, jak jinak.
Romantika skončila v roce 1937. V tuto dobu se začaly realizovat dlouho připravované projekty na energetické využití řeky. Napuštěním přehrady v roce 1943 a jejím finálním dokončením o dva roky později nadobro zmizela většina peřejí pod hladinou přehradního jezera. Bujaré Svatojánské proudy se ale nevzdávají. Znovu ožívají při přelivu velké vody přes propusti Slapské přehrady a padají z výšky šedesáti metrů.
Vysoké skalnaté břehy lemující přehradní jezero po obou stranách společně s kolísající hladinou chladné vody nedávají příliš velkou šanci vzniku rekreačním zařízením. Oblast je ale vyhlášená turisticky. Trasy vedou přes nádherné vyhlídky a procházejí také obnovenou osadou Ztracená naděje. Součástí turismu je vyhlídková plavba přes přehradní nádrž v úseku Praha – Slapy.
Hlavní úkol štěchovické přehrady spočívá v regulování nepravidelného odtoku z vodní elektrárny Slapy a odpouštění vody do Vranské nádrže.
Výrobu elektrické energie zajišťují elektrárny Štěchovice I a Štěchovice II (přečerpávací vodní elektrárna). Z centrálního dispečinku jsou dálkově řízeny všechny elektrárny patřící do vltavské kaskády
Se Štěchovicemi se mimo jiné pojí tajemstvím opředený příběh o „štěchovickém pokladu“. Kdo by neznal pověst o ukrytém majetku třetí říše z doby konce druhé světové války? Nebo, že by to nebyla jen pověst …
Autor: Dagmar Lánská
