Vojtěch Lanna starší, vltavský admirál a pracovitý pantáta

Loděnice, místo, kde se v roce 1805 Vojtěch Lanna narodil, asi předurčilo jeho osud. Právě s loděnicí Čtyři dvory u Českých Budějovic byl spjat celý Lannův život. Vyrůstal zde mezi lodníky a tesaři, u otce se vyučil kormidelníkem, naučil se stavět lodě a osvojil si umění vltavského obchodu se solí i dřevem. V pozdějším věku přikoupil k loděnici další pozemky a řídil většinu prací.

Prostřednictvím obchodu se solí, dřevem a také s českokrumlovskou tuhou se Lanna dostal až do Hamburku, kde navazoval potřebné obchodní vztahy a získával nové zkušenosti, díky nimž postupně rozšiřoval své podnikatelské zájmy.

Časem se začal zabývat stavitelstvím, těžbou uhlí i zpracováním železa. Na poříčském zámku, který se na nějakou dobu stal domovem jeho rodiny, se pustil také do vaření piva. Svým zlatavým mokem prý při svých zahraničních obchodních cestách uplácel celníky.

K rozmachu Lannových obchodů velmi pomohla koněspřežka mezi Českými Budějovicemi a Lincem, nová dopravní cesta, jejíž provoz si na několik let pronajal. To mu výrazně usnadnilo dovoz soli z rakouských solných dolů a poskytlo nové pole působnosti. Dráha totiž sloužila i veřejnosti, a protože cesta z Budějovic do Lince trvala celý den, postavil podnikavý Lanna v Kerschbaumu, tehdejší hlavní mezistanici, veliký hostinec.

Vedle koněspřežné dráhy i nadále fungovala Lannova lodní doprava. Jejímu rozvoji značně přispěly zkušenosti s kormidelnictvím a vedením lodi nabyté ve čtyřdvorecké loděnici.

Už jako velmi mladý získal zakázku na splavnění dvou největších českých řek – Vltavu reguloval z Českých Budějovic do Prahy a Labe až k saské hranici. Na obou tocích si pronajal veškeré vodní stavby, pak odpovídal za jejich výstavbu a údržbu. Usměrňoval ale i koryta Nežárky a Lužnice, splavňoval i Blanici. A co se ještě vody týká, ruku k dílu přiložil i při stavbě prvního českého parníku.

Ze stavitelské činnosti nelze opomenout v Praze most císaře Františka dokončený v roce 1841 či Karlínský viadukt zprovozněný roku 1850. Mezi tím v revolučním roce 1848 dokončil stavbu řetězového štěpánského mostu přes Vltavu (dnes přestěhovaný Stádlecký most přes Lužnici). Společně s bratry Kleinovými postavil například budovu Masarykova nádraží v Praze.

K dalším Lannovým aktivitám patřila těžba. Jeho firmy rubaly uhlí i železo. Byl spoluzakladatelem těžební společnosti i Pražské železářské společnosti. Díky buštěhradským drahám propojil železnicí Kladno s Kralupy nad Vltavou. Tím umožnil lepší dopravu uhlí a železa do Prahy i export po řece dál do Saska a Pruska.

Svými projekty se kromě rodných Českých Budějovic podílel na hospodářském rozvoji Týna nad Vltavou, Kladna a Prahy.

Za svůj život toho Vojtěch Lanna stihl opravdu hodně; určitě mnohem více než je uvedeno v článku. S díly pracovitého pantáty, vltavského admirála, prozíravého obchodníka a vizionáře se setkáváme dodnes.  

Autor: Dagmar Lánská