Výpravní budova hlavního nádraží v Plzni
Pamatuje přelom architektonických slohů a obě světové války. Ta druhá se jí málem stala osudnou. Okolnosti související s jejím vznikem ovlivnily životy mnoha osob. Přestála i úvahy o zbourání. Naštěstí. Dnes je unikátní stavba významnou památkou s nadčasovými prvky důležitými pro plánovanou modernizaci.
Plzeňská železniční stanice s původními výpravními budovami tří drah, které se zde stýkaly, byla zprovozněna v roce 1862 společně s částí České západní dráhy z Prahy do Plzně.
Na začátku 20. století nahradila původní stavby nová výpravní budova v neorenesančním a secesním slohu s dominantní kopulí dosahující výšky čtyřiceti metrů. Budova tak, jak ji známe dnes, představuje jednu z nejzajímavějších nádražních staveb u nás. Stojí totiž na ostrově.
Netradiční ostrovní koncepce celého nádraží umístila výpravní budovu mezi kolejiště vedená na vysokých náspech, z nichž některé byly navrženy coby železniční vlečky do Škodových závodů a pivovaru.
Výstavba samotné budovy probíhala podle návrhu architekta Rudolfa Štecha v letech 1898–1908, jehož firma stavební práce také prováděla. Ovšem tato skutečnost stála stavitele život. Slavnostního otevření v roce 1907 se sice ještě dočkal, ale radost z něj už pravděpodobně neměl.
Velmi úspěšný tvůrce celé řady honosných a okázalých plzeňských domů neodhadl stavební náklady na budovu. I když opakovaně žádal o navýšení rozpočtu, úřady mu nevyhověly. Projekt jej a potažmo jeho rodinu úplně zničil. Neúnosné finanční problém jej v roce 1908 dohnaly až k sebevraždě.
Ale ani jeho dílo nemělo na růžích ustláno. Téměř na konci druhé světové války jej výrazně poničilo bombardování spojeneckých letadel. Výbuch jedné z bomb poškodil mnoho nosných částí budovy a celá kopule výpravní budovy se posunula o patnáct centimetrů.
Po válce tak padaly úvahy o celkové demolici. Zaměstnancům a technice Škodových závodů se však podařilo kopuli posunout zpět na své místo. Budova tak byla zachráněna a opravena. Pracovalo se rovněž na obnově výzdoby, ale jen velice zjednodušeně. Velká rekonstrukce interiérů proběhla až v letech 2011–2012. O dva roky později stavaři dokončili spojovací podchod nástupišť směrem k pivovaru a v roce 2019 byla zrekonstruována nástupiště, podchody s bezbariérovým přístupem k vlakům a železniční mosty. Od května 2021 probíhá další rozsáhlá rekonstrukce výpravní budovy. Práce by měly skončit příští rok.
Kromě výpravní budovy stojící mezi kolejišti je plzeňské nádraží unikátní ještě v jedné věci - vchod do budovy je umístěn o jedno podlaží níže, než je kolejiště. Tím se plzeňské nádraží přibližuje k nově projektovaným stanicím vysokorychlostních tratí ve světě.
Výjimečný vzhled monumentální stavby výpravní budovy včetně souboru přilehlých staveb a prostranství se v květnu 2000 zasloužily o zápis na seznam kulturních památek.
Autor: Dagmar Lánská
Foto: Původní budova plzeňského nádraží okolo roku 1890 (zdroj: Archiv Plzeňské besedy/ cs.wikipedia.org)
