Vzlétl, opsal uzavřený okruh a zase přistál. Jan Kašpar, český aviatik
Nejznámější z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů Jan Kašpar sice nikdy nezískal pilotní diplom Mezinárodní letecké federace, ani jako první nevzlétl na letadle s motorem vlastní konstrukce. Přesto se stal prvním českým aviatikem, který provedl okružní let.
Budoucí inženýr se o techniku zajímal již od dětství. A díky finančně dobře situovanému rodinnému zázemí ji mohl také studovat. Z pardubické reálky odešel do Prahy, kde v roce 1907 úspěšně dokončil studium oboru strojního inženýrství na C. a k. české vysoké škole technické. Své vzdělání si následně rozšířil o jeden semestr na vyšší automobilové škole v Německu.
Kvůli svému zdravotnímu stavu byl zproštěn vojenské služby, a tak v roce 1908 nastoupil do zaměstnání. Nejprve pracoval pro německou firmu Basse & Selve v Alteně, po návratu z Německa se uchytil v mladoboleslavské automobilce Laurin & Klement. V Mladé Boleslavi se ale dlouho neohřál. Do Pardubic se vrátil už začátkem července 1909.
Kašparův zájem o letectví se plně rozvinul právě při pobytu v Německu, kde měl možnost letět balónem. Zážitek z létání jej uchvátil natolik, že další jeho cesta byla jasná. Doma pro své nadšení našel spřízněnou duši v osobě svého bratrance Evžena Čiháka a společně se pak věnovali konstrukci vlastního letadla po vzoru francouzských konstruktérů Lathama či Blériota.
První pokusy se mladým nadšencům příliš nevedly. Letadlo bylo těžké a motor příliš slabý. Boj o prvenství, kdo se nad českou půdou vznese jako první, vrcholil. Nezbývalo, než se obrátit na odborníky. Jan Kašpar tedy vyrazil do Paříže a do Pardubic přivezl motor od Alessandra Anzaniho včetně vrtule od Luciena Chauviera.
Ovšem ani toto nestačilo. Od vojenského cvičiště se ne a ne odlepit. Sem tam se mu povedl skok, ale to bylo všechno. V tomto okamžiku stál zapálený aviatik před těžkým rozhodnutím – dál pracovat na vlastním letadle a riskovat, že někdo z konkurentů vzlétne dříve, anebo se vzdát úspěchu konstruktérského, koupit hotové letadlo a zažít úspěch letecký?
Kašpar se rozhodl pro variantu druhou, čímž skončila spolupráce s Evženem Čihákem. Ten se, nechápajíc Janovo rozhodnutí, pustil do stavby letadel s bratrem Hugem. Se svým budoucím letadlem chtěli vzlétnout dříve než Jan.
Peníze na pořízení nového letadla poskytl Janovi jeho otec. Mladý letec podnikl další cestu do Paříže, odkud si přivezl jednoplošník BL XI Canal la Manche s výrobním číslem 76. Na kurz létání už ale neměl peníze ani čas, takže se musel spokojit jen s krátkým vysvětlením mechanika.
První pokusy byly velmi opatrné. Jan se s letadlem musel nejprve seznámit, ale nevzdával se. Po jízdních zkouškách se mu začaly dařit i přímé lety, avšak zatáčet stále neuměl. To se naučil až úplnou náhodou v sobotu 16. dubna 1910.
Toho dne, při dalším ze svých pokusů, se chtěl rychle vyhnout pasoucí se krávě, a tak trhl výškovým kormidlem. V okamžiku vystoupal do dvacetimetrové výšky. K tomu, aby opsal uzavřený okruh, už stačilo jen naklonit zařízení. Dokázal to. Jako první Čech proletěl dráhu 2 kilometry ve výšce asi 25 metrů.
A jak to s úspěchy či neúspěchy Jana Kašpara bylo dál? Pokračovaní příběhu přineseme v příštím článku.
Autor: Dagmar Lánská
