Zelené parkování přispívá k lepší udržitelnosti, boji se suchem i snížení znečištění
Efektivní parkování bezesporu patří do koncepce udržitelné městské mobility. Je-li pečlivě vytvořena a zodpovědně dodržována, pak má velký potenciál podpořit udržitelnou dopravní politiku a výrazně pozvednout kvalitu života ve městech. Jaká je tedy budoucnost parkování a může inovativní pojetí přinést nějaká pozitiva?
Nové parkovací přístupy se objevují nejen na venkovních prostranstvích, ale i v podzemích garážích. Pojďme si je více přiblížit.
Zelená venkovní parkoviště
Vytvořit parkovací místa a stále udržovat zeleň je možné, ale vyžaduje to plánování. Záměr zelených parkovišť spočívá zejména v zadržování dešťové vody v půdě pod parkovištěm. Odborníci zkoumají, jak toho nejlépe docílit a zároveň maximálně snížit znečištění ropnými látkami.
Zadržování dešťové vody v půdě podporuje její přirozený koloběh a boj proti suchu. Voda následně dodá vláhu rostlinám, jež pomáhají zlepšit lokální mikroklima, zvyšují vlhkost vzduchu, zmírňují vysoké teploty, snižují prašnost, tlumí hluk a poskytují stín. Zpevněná či dokonce vydlážděná plocha vodu nejen nezadrží, ale navíc během teplých dní absorbuje značné množství tepla, které se potom v noci uvolňuje do okolí. Tím se městské aglomerace ještě více zahřívají a vysychají.
Experti uvažují o třech různých typech parkovacích stání. Všechny mají společný základ v podobě takzvaných zasakovacích roštů, které umožňují právě ono tolik potřebné vsakování dešťovky do půdy. Rozdíly parkovišť jsou v jejich dalším složení.
První typ je celý vyplněn dlažebními kostkami, druhý a třetí jsou z půlky osety trávou, přičemž do konstrukční vrstvy jednoho z těchto zelených parkovacích stání je přidána organická složka – biouhel, neboli účelově zuhelnatělá biomasa pocházející z odpadního dřeva. Jedná se o přirozený nosič živin a minerálů, jenž má schopnost čistit a zadržovat vodu.
Užití biouhlu vychází ze současného trendu „modrozelené infrastruktury“, jejíž opatření se kvůli řešení klimatických problémů postupně zavádějí do života měst. Modrá část této infrastruktury zahrnuje vodní prvky, zelená zase rostliny. Smyslem je zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy i stav podzemní vody, omezit znečišťování ovzduší a erozi, ušetřit energie, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.
Co se týká znečištění ropnými látkami, k němuž může při parkování docházet, zatím nebylo prokázáno, že by olej protekl konstrukční vrstvou, případně jen minimálně. Vědci tyto situace stále zkoumají. Uvidíme, co prokážou další zkoušky.
Zelené parkování v garážích
Vedle zelených parkovišť přichází inovátoři také s myšlenkou ekonomického, ekologického a technologicky udržitelného parkování v městských garážích.
Patří sem například parkovací stohovače nebo též zakladače či parkovací výtahy aut. Tato udržitelná parkovacích zařízení napomáhají maximalizaci parkovacích míst s minimálními náklady. Efektivně tak řeší problém s nedostatkem ploch k parkování takovým způsobem, aby nebylo nutné stavět nová.
Princip činnosti automatického stohovače funguje na bázi zvedacího stroje, který uzvedne jedno nebo více vozidel současně a ukládá je nad sebe. Nejběžnější polohou pro stohování je rovina rovnoběžná se zemí.
Moderní parkovací koncepce podporující efektivní a udržitelnou mobilitu, zeleň i vodní prvky včetně šetrného hospodaření s nimi mají pozitivní vliv na duševní a fyzický stav člověka a vedou ke kvalitnějšímu životu nejen ve městech.
Autor: Dagmar Lánská