Otevřít menu
Doprava dnes
-

Železniční viadukt Žampach – technický unikát z konce 19. století

Přes kopce i přes údolí. Všude tam vedou koleje. A kde to není možné po zemi, musí to jít vzduchem. Tedy skoro. Rozmanitost povrchu naši malé země dala vzniknout nejrůznějším stavebním dílům sloužícím k překlenutí větších či menších výškových rozdílů. Ano, jsou to mosty. Dnes vybíráme most Žampašský.

8:00 / 1. července 2022
Železniční viadukt Žampach – technický unikát z konce 19. století i

Foto: cs.wikipedia.org

Žampašský most, ale i most na Žampachu či Kocourský viadukt, nebo zkrátka Žampach je dalším z řady našich slavných mostů. S výškou 41,73 metrů představuje druhý nejvyšší kamenný železniční most ve střední Evropě a pravděpodobně nejvyšší v Čechách.

Majestátní stavba vystupující ze dna kocourského údolí tvoří důležitou součást trati Vrané nad Vltavou – Čerčany, známé také jako Posázavský pacifik.

Stavba dnes již kulturní památky započala z jara roku 1898 právě z důvodu budování železnice. Denně zde pracovalo okolo dvou stovek dělníků většinou z Itálie. A nutno podotknout, že to nebyla práce jednoduchá.

Technický unikát spolykal bezmála 6 000 metrů krychlových lomového kamene, 600 metrů krychlových kamenných kvádrů a 450 metrů krychlových klenebních kamenů; na lešení potom padlo 488 metrů krychlových kulatiny a 750 metrů krychlových fošen. K dopravě materiálu používali pracovníci polní drážky a dvojkolejnou svážnicí.

První vlak projel nad údolím dne 1. května 1900.

Žulový most sestává ze sedmi oblouků s rozpětím 12,5 metrů. Každý třetí pilíř kuželového tvaru je silnější a nejvyšší z nich měří 33 metrů.

Vyjma jednoho roku slouží železniční viadukt svému účelu ode dne uvedení do provozu bez výraznějších oprav.  Mezi lety 2011 - 2012 prošel most rekonstrukcí, při níž došlo k výměně kolejového lože, položení nové izolace mostu proti zatékání vody, osazení nového zábradlí, výměně poškozených římsových kamenů, novému vyspárování kamenného zdiva a cementové injektáži.

O významu dominanty dolno-posázavské trati  nelze pochybovat a před mistry staviteli nezbývá než smeknout. Dokládá to mimo jiné i fakt, že na jeho počest vydala v roce 2013 Česká národní banka zlatou minci Železniční most v Žampachu v nominální hodnotě pět tisíc korun českých. Mince byla součástí desetidílného cyklu Mosty České republiky v letech 2011–2015.

Bystrému oku při pohledu na stavební dílo neunikne, že už jej možná někde spatřil, aniž by u něj stál. Ano. Fanoušci Harryho Pottera v něm jistě vidí viadukt, po němž odjíždí Bradavický expres z nástupiště devět a tři čtvrtě na londýnském nádraží King's Cross do Školy čar a kouzel. Ačkoli ve skutečnosti účinkuje ve filmu skotský Glenfinnan Viaduct, naše česká verze se mu náramně podobá.

A možná tam někde na dně údolí nějaké kouzelné bytosti hospodaří. Třeba ve štolách, v nichž se již od dob keltů těžilo zlato. Z kocourského cenného kovu je například zhotovena Svatováclavská koruna, tedy nejstarší a nejvýznamnější součást českých korunovačních klenotů.

Ať už pojedete za trempíky do Posázaví nebo hledat bradavickou školu, užijte si cestu vlakem a ojedinělé výhledy, jež nabízí výška viaduktu Žampach.

 

Autor: Dagmar Lánská

zpět na články

inzerce

nahoru