60 tisíc cestujících mezi Prahou a Brnem není fikce, upozorňuje Marek Pinkava

Marek Pinkava společně se svým týmem totiž již druhým rokem objíždí republiku s prezentacemi, které lidem vysvětlují smysl vysokorychlostních tratí v Česku. Svůj pracovní čas tak nejčastěji dělí mezi vlak, auto nebo místní kulturní dům.

Máte na starosti úsek, který bude podle studie proveditelnosti nejvytíženějším v zemi. Podle předchozích vyjádření Správy železnic by to mělo být až 60 tisíc lidí denně. Je to skutečně reálné?

Často musíme vysvětlovat, že ta čísla jsou založena na ověřených výpočtech, které byly provedeny v souladu s evropskými i tuzemskými metodikami. Projekt, jakým jsou vysokorychlostní tratě musí být před výstavbou důkladně posouzen z pohledu ekonomiky a smysluplnosti. K tomu je potřeba detailní dopravní model, který byl zpracován v rámci studie proveditelnosti. Bez něj bychom ekonomiku nesestavili. Model nicméně skutečně počítá s tím, že v roce 2050 bude na trati mezi Prahou a Brnem jezdit až 60 tisíc cestujících denně. Není to žádná fikce, ale číslo založené na nejmodernějších postupech. Vždyť spoje mezi těmito dvěma největšími městy budou ve špičce odjíždět zhruba každých 10 minut.

Kdo bude vysokorychlostní vlaky využívat nejčastěji?

Může se zdát, že rychlovlaky jsou nějakým prémiovým produktem pro bohatší vrstvu společnosti. Ten dojem jistě posiluje absence vysokorychlostních tratí u nás. V Česku je nemáme, a v zahraničí je využijeme pouze pro své turistické cesty. Benefity z provozu tak možná nedokážeme zcela docenit nebo zhodnotit. Realitou ovšem je, a zahraniční zkušenosti to dokládají, že nejčastějšími cestujícími na vysokorychlostních tratích jsou denní dojíždějící – zaměstnanci na cestě do práce, studenti, podnikatelé atd. Lidé navíc cestují v drtivé většině vnitrostátně. Tento trend očekáváme také u nás. To ovšem neznamená, že se česká vysokorychlostní síť obejde bez napojení na okolní státy.

Na Vámi připravovaném úseku je napojení do Polska, konkrétně jde o trať Bohumín – Katovice. Jak práce pokračují?

Myslím, že by si tento úsek zasloužil větší pozornost, protože vazby Moravskoslezského kraje a širšího regionu na sousední Polsko jsou značné. Novou tratí uvolníme kapacitu pro silnou nákladní dopravu na stávajících železnicích, a zároveň nabídneme cestujícím rychlou dopravu do Varšavy a dalších polských měst. Naši sousedé mají rovněž připravený ucelený systém nových tratí, který je ale vzhledem k rozloze země mnohem ambicióznější. Projekt tam má na starosti společnost CPK, která všechny tratě směřuje k novému dopravnímu hubu Solidarita, plánovaném asi 30 km od hlavního města. Spojovat bude leteckou, železniční a silniční dopravu. V současné době je CPK připravována studie proveditelnosti, která je realizována na základě dat Správy železnic. Kolegům poskytujeme plnou součinnost a jsme v pravidelném kontaktu.

Děláme opravdu vše proto, aby se lidem v okolí VRT žilo co nejlépe

Zpátky do Čech – na trase mezi Prahou a Brnem vzniklo několik ohnisek odporu proti novým tratím. Poukazují na řadu nesrovnalostí v přípravě VRT. Jak se Vám kritika poslouchá?

Nikdo asi neočekával, že nás všude budou vítat s otevřenou náručí. Trpělivě vysvětlujeme veškeré aspekty přípravy, výstavby i provozu vysokorychlostních tratí. Někde to jde samozřejmě hůř, protože si lidé už stihli přečíst články na internetu, které VRT vykreslují jako pohromu pro život v regionech.

Co se v nich píše?

Například to, že během výstavby tratí přijdou lidé o vodu ve studních. O vodním režimu toho bylo v souvislosti s VRT řečeno opravdu hodně.

Dají se tyto záležitosti nějak ošetřit předem?

Nechci obavy místních nějak zpochybňovat. Strach z neznáma může mít opravdu každý. Za sebe bych chtěl říct, že děláme opravdu vše proto, aby se lidem v okolí VRT žilo co nejlépe. Aby nepřišli o svůj komfort, případně abychom ho narušili co nejméně. Vše je možné nějakým způsobem technicky ošetřit a my na to pamatujeme skutečně všude. V současné fázi příprav nás při kontaktu s veřejností trápí především nedostatečný technický detail. Už dnes by majitelé blízkých pozemků chtěli třeba vědět, jakým způsobem budeme tratě odhlučňovat. Nástroje známe, ale na řadě míst zkrátka ještě nemůžeme říct, zda půjdeme cestou valu z vytěžené zeminy nebo navrhneme instalaci protihlukové stěny. Na všechny tyto otázky odpoví dokumentace pro územní rozhodnutí.

Jsou úseky, na kterých jste si technickým návrhem již jisti?

Na trase z Prahy do Brna a dále do Ostravy chystáme s projektanty již čtyři dokumentace. Jde o úseky VRT Polabí, VRT Jižní Morava a vysokorychlostní tratě Moravská brána I a II. Někde už se tak s lidmi můžeme bavit trochu konkrétněji, a pokud to dává smysl, rovnou zapracovat jejich připomínky. Ty sbíráme po celé republice. S týmem jsme najezdili už tisíce kilometrů a další nás jistě čekají. Vysvětlovat smysl projektu je zkrátka naše práce.

Autor: Filip Červinka, Jan Nevola