Bezpečnost silničního provozu v Pardubickém kraji

Bezpečnost silničního provozu je pro silničáře ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje (SÚS Pk) velkou prioritou. Dopravně-bezpečnostní prvky se totiž SÚS Pk snaží zakomponovat do každé své stavby. SÚS Pk také provádí šetření bezpečnostních úseků, a to dvěma stupni – bezpečnostními audity a bezpečnostní inspekcí. Tato šetření probíhají na základě vlastních podnětů, silničních správních úřadů, dopravní policie, obcí a měst, ale také občanů.

Mezi nejnebezpečnější silniční prvky patří přejezdní propusty, které slouží k vjezdu ze silnice na sousední pozemky. Ty mají většinou kolmá čela. Pokud vozidlo sjede ze silnice do příkopu a narazí na tuto překážku, jsou většinou důsledky fatální i při poměrně nízké rychlosti vozidla. V historii byl takovýto přejezdní mostek na silnici I/17 v ostré zatáčce nad obcí Podhořany ve výjezdové části. Zahynulo zde několik lidí, přestože se zatáčka nedá projet vyšší rychlostí než je 40 km/hod.

Bezpečnost pro chodce a cyklisty

SÚS Pk se kromě bezpečnosti řidičů motorových vozidel zabývá i dalšími ohroženými úseky v silničním provozu. Jsou to především cyklisté a chodci. Obě skupiny jsou velice zranitelné z toho důvodu, že ani chodci, ani cyklisté nejsou kryti plechovým „obalem“, jako je tomu u řidičů automobilů. Proto se při střetu cyklisty nebo chodce s automobilem, zejména pak tím nákladním, prakticky vždy jedná o tragický incident. SÚS Pk v této oblasti poskytuje součinnost obcím a městům, které primárně řeší bezpečnost chodců. Bezpečnost silničního provozu vrcholně garantuje dopravní policie.

Výstavbu cyklostezek řeší primárně samy obce, většinou lze na tyto projekty čerpat finance z dotačních programů. Ať už z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) nebo ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Pokud se chodník nebo cyklostezka vine přes most, je v těchto místech považována za jeho součást, a tedy majetek kraje. Ten může stavbu objektu finančně podpořit. To se netýká samostatných lávek pro cyklisty a pěší, které patří většinou obcím a městům. Kraj podporuje výstavbu chodníku či cyklostezky přes most zejména v situacích, kdy se jedná o významný projekt a je například očekáváno, že cyklostezka bude spojnicí významných míst. Jako příklad takového mostu můžeme uvést pardubický most Pavla Wonky, kde se nachází multifunkční chodníky, po kterých se pohybují chodci i cyklisté. Most je nyní před rekonstrukcí, tento typ chodníku zde ale zůstane zachován. Dalším příkladem je most ve Valech přes řeku Labe.

Aktuálně řeší SÚS Pardubického kraje v rámci bezpečnosti silničního provozu dva velké případy. Jedním z nich je okružní křižovatka v Rybitví ve tvaru tzv. piškotu (elipsy). Na tomto místě bude v rámci stavby obstarán a vyveden pěší provoz, cyklostezka mimo křižovatku.

Druhou záležitostí je most v Řečanech nad Labem, kde má společný veřejný zájem kraj i stát. Rekonstrukcí tamního mostu zmizí z profilu Labe pilíř, který se nachází v toku řeky. Vznikne tak plnohodnotný průplavný profil v šířce zhruba 90 m a ve výšce 7,4 m. Z hlediska silniční bezpečnosti dojde na mostě v Řečanech k vybudování stezky pro cyklisty i chodce. Mimo jiné zapadne opravený most do prostoru národní kulturní památky hřebčína Kladruby, který je zapsán na i seznamu UNESCO.

Realizace a financování staveb

Realizace silničních projektů závisí na součinnosti integrovaného záchranného systému, tedy dopravní policie, hasičů, BESIPu a silničních správních úřadů. Pro účely přiřazování financí vznikají seznamy dopravně nebezpečných a nehodových míst, ze kterých se pak vybírají jednotlivé stavby. Vytvořené seznamy se v podstatě nepřetržitě aktualizují. Stavebnětechnické úpravy týkající se bezpečnosti silničního provozu jsou v zásadě jednoduché, ale pro dopravní síť velmi užitečné. Jejich dotování z výše uvedených projektů je důležité, bez nich by totiž realizace bezpečnostních prvků byla v podstatě nemožná v konkurenci s haváriemi silnic, opěrných zdí, propustů a mostů.

Jedním z takových počinů je malá okružní křižovatka v Dražkovicích. Jedná se o velmi frekventované místo silnice II/324 a propojky mezi silnicí I/37 Pardubice – Chrudim. SÚS Pk si však podobných projektů může na konto připsat více.

Jak vypadá realizace bezpečnostních staveb? Většinou je projekt připraven během jednoho kalendářního roku. Je sestaven plán, který se nechá schválit centrální komisí Ministerstva dopravy ČR a SFDI. Souběžně s tím se zahájí inženýrská příprava, tedy projektová dokumentace, která zahrnuje i celkový rozpočet. Následně je vypsána soutěž na zhotovitele stavby. Obecně se dá říct, že projekt připravovaný v aktuálním roce bude realizován v roce příštím. To je zejména kvůli tomu, že dotační titul bývá poskytnut v prvním kvartálu roku, ve druhém a třetím čtvrtletí pak dochází k projektové dokumentaci stavby. Se stavbou lze v takovém případě tedy začít až v posledním čtvrtletí. To je skoro vždy nemožné, jelikož ke stavbě se používají technologie, jež vyžadují určité tepelné klima. Přestože jsou to stavby poměrně jednoduché a finančně málo náročné, je jejich příprava prakticky stejně složitá, jako u staveb za miliony a desítky milionů.

Finance poskytnuté BESIPem, respektive SFDI, umožnily v Pardubickém kraji vyřešení celé řady dílčích problémů. Jako příklad zmiňme okružní křižovatku na silnici II/322 se silnicí III/2983 na Staročensko. Ze seznamu BESIP bylo v loňském roce zahájeno celkem 16 staveb, které budou hotovy do konce letošního června. Jedná se vesměs o osazení zádržného systému, např. svodidel, úpravy oblouků z hlediska obnovy asfalto-betonových vrstev a úpravy příčného sklonu s následným provedením zdrsňovacího nátěru tzv. rocbindy (červený povrch vozovky). Ta má několik funkcí. Způsobuje opticko-akustické zvýraznění místa, zvyšuje protismykové vlastnosti vozovky za sucha i za mokra. Vystupující kamínky z povrchu silnice lépe odvádějí dešťovou vodu, zabraňují aquaplaningu.

Také probíhá doplnění svislého a vodorovného značení. „Jako příklad mohu uvést úpravu směrového oblouku na vjezdu do města Chrast od Zaječic. Další úpravy proběhly na silnici III. třídy, a to ve směru z Ostřešan na Chrudim,“ popsal Miroslav Němec, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje.

Aktuální témata

Letošní rok nebude na stavby bezpečnostního charakteru tak bohatý, jako byl ten minulý. SFDI totiž v této záležitosti schválil Pardubickému kraji přidělení pouze necelých tří milionů Kč.

Na příští rok se předpokládá výstavba okružní křižovatky ve Skutči na silnici II/358 a II/306. Další vyprojektované křižovatky bohužel zatím schváleny nebyly. Na to, zdali projekt projde schválením, má vliv i aplikace brněnského Centra dopravního výzkumu. Ta totiž eviduje veškeré dopravní nehody za posledních několik let. Dá se tak říct, že čím větší nehodovost, tím větší šance na získání potřebných financí. „Tato aplikace je de facto takovým prvním filtrem proto, jaká je úspěšnost projednání a schválení dotace na Státním fondu dopravní infrastruktury,“ uvedl Jiří Synek, technický náměstek Správy a údržby silnic Pardubického kraje.

Kraj má například projekčně připravenou stavbu okružní křižovatky před obcí Dubany nebo okružní křižovatku v obci Kameničná na Ústeckoorlicku na silnici II/310. Ani jedna z těchto křižovatek ale potřebné parametry pro získání dotace nesplňuje. Stejně tak je tomu u okružní křižovatky v Rybitví na silnici II/211 a I/36. Jedná se totiž o místa, kde dochází pouze k nízkému počtu dopravních nehod. Křižovatka v Rybitví bude nejspíše financována společně se státem. Tvoří totiž součást Dopravního uzlu Pardubice, kde dominují státní zájmy. Jde totiž o propojení budoucího veřejného přístavu na Labi, železniční a silniční infrastruktury s letištěm. Kromě letiště, kde je vlastníkem město a Pardubický kraj, dominuje vlastnictví státu.

Publikovala: Lucie Sogelová