Co přinesl z dopravního hlediska rok 2022?

„V roce 2022 jsme se museli vyrovnávat s ekonomickými důsledky ruské agrese na Ukrajině a turbulencí na evropském energetickém trhu. Mám radost, že i přes tyto ztížené podmínky se nám podařilo posunout dopředu velké množství důležitých dopravních projektů. Začali jsme stavět poslední chybějící úsek D1 u Přerova, zahájili jsme práce na výstavbě trati Praha – Kladno s odbočkou na letiště, spustili jsme nový Portál dopravy a zvládli jsme splnit všechny dopravní priority našeho evropského předsednictví,“ shrnuje některé úspěšné projekty ministr dopravy Martin Kupka a pokračoval: „Chci poděkovat všem, kteří se v prvních i všech následujících dnech zapojili do pomoci Ukrajině a válečným uprchlíkům. Díky vysokému nasazení byla naše odpověď na ruskou agresi rázná.“

Silnice

V průběhu celého roku pokračovalo rychlé tempo výstavby klíčové dopravní infrastruktury, jíž byla silniční a dálniční síť. MDČR dosáhlo rekordní míry rozestavěnosti dálnic a silnic I. třídy. Ve výstavbě je momentálně 241,3 kilometrů, z toho je 143,6 kilometrů dálnic a 97,7 kilometrů silnic I. třídy. Letos se otevřelo celkem 21,2 kilometrů nových dálnic a 14,2 kilometrů silnic I. třídy, včetně dlouhá léta odkládaného obchvatu Olbramovic. „Nejdůležitějším novým dálničním úsekem je takřka 15 kilometrů dálnice D35 mezi Časy a Ostrovem, které jsme pro řidiče zvládli otevřít ještě před Vánocemi,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.  Také se zahájila výstavba desítek kilometrů nových dálničních a silničních staveb, včetně těch dlouho odkládaných. „Po mnoha letech se nám podařilo odblokovat situaci u Přerova a zahájit stavbu posledního chybějícího úseku dálnice D1. Obdobně se nám dařilo u Pardubic, kde jsme ve druhé polovině prosince odstartovali výstavbu severovýchodní části obchvatu města,“ dodává ministr Kupka.

Železnice

Na železnici byly letos zahájeny například přípravné práce na modernizaci další části trati Praha – Kladno nebo optimalizace trati mezi Mstěticemi a Čelákovicemi. Dokončeny byly modernizační práce na I. koridoru na trati Brno – Blansko a na IV. koridoru směrem na jih Čech, díky čemuž došlo ke zkrácení cestovní doby mezi Prahou a Českými Budějovicemi na rovných 100 minut. Modernizací prošla také část třetího koridoru mezi Prahou a Plzní v úseku mezi pražským Smíchovem a Radotínem. Z pohledu zabezpečení došlo k dokončení instalace nejvyššího stupně zabezpečení ETCS mezi Olomoucí, Uničovem a Šumperkem, kde se od 1. 2023 ledna jako na vůbec první trati v ČR spustí ostrý provoz.

Digitalizace

V uplynulých 12 měsících se resort dopravy také výrazně zaměřil na další digitalizaci dopravních agend pro občany. Parlamentem prošel návrh zákona, díky kterému dojde k roku 2024 ke zrušení papírové podoby velkého technického průkazu. V prosinci se také spustil nový Portál dopravy, kde najdou občané všechny doposud digitalizované dopravní agendy přehledně a na jednom místě. „Šetříme čas a peníze občanů, kteří mohou, namísto několika návštěv úřadů a prohledávání internetových odkazů, nalézt dostupné elektronické služby na jednom místě. Z tohoto rozcestníku jsou dostupné již fungující služby spojené s dopravou, jako je například kontrola tachometru, dálniční známky, ale i novinky. Například nová možnost e-podání žádostí o výměnu řidičského průkazu z důvodu krádeže, ztráty či změny osobních údajů, předvyplnění žádosti na Registr vozidel či nové žádosti v agendě plavidel,“ řekl k Portálu dopravy ministr dopravy Martin Kupka.

Evropské předsednictví

Druhý půlrok 2022 se nesl ve znamení historicky druhého předsednictví ČR v Radě Evropské unie. V oblasti dopravy a kosmických aktivit se podařilo dosáhnout hned několika úspěchů. „Podařilo se vyjednat dohodu o podobě transevropské dopravní sítě TEN-T, která představuje významný impuls pro rozvoj vysokorychlostní železnice ve střední a východní Evropě a lepší dopravní propojenost mezi jednotlivými státy. Pro Českou republiku se nám podařilo dojednat například to, že do hlavní sítě TEN-T bylo zařazeno VRT spojení Praha – Brno, Krušnohorský tunel a VRT Přerov – Ostrava, což usnadní financování ze zdrojů EU,“ řekl k úspěšné dohodě ministr Kupka. Během předsednického půlroku se také povedlo dosáhnout dohody na znění nařízení k programu Secure Connectivity, nyní nazvaný jako IRIS2, mezi Radou, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Cílem je výstavba kosmické infrastruktury mnoha set družic, které budou poskytovat bezpečné, spolehlivé a dostupné autonomní spojení pro uživatele z EU.

Rekordní rozpočet pro dopravu

I přes složitou ekonomickou situaci zůstává výstavba dopravní infrastruktury jednou z vládních priorit. Tomu odpovídá i rekordní rozpočet pro Státní fond dopravní infrastruktury ve výši 150,9 miliardy korun. Po vzoru dalších evropských zemí začne MDČR využívat i alternativní zdroje financování. V příštím roce může ČR využít první miliardy z finančního nástroje Evropské centrální banky (EIB) díky dojednanému memorandu.  „Potřeba investic do dopravní infrastruktury přesahuje momentální možnosti státního rozpočtu, a proto jsme avizovali, že je budeme doplňovat dalšími nástroji financování, jako jsou právě úvěry od EIB. Memorandum uzavíráme proto, že s výhledem k připravované stavbě české sítě vysokorychlostních železnic chceme s EIB spolupracovat dlouhodobě,” uvedl při podpisu memoranda ministr Kupka.

Publikoval: Karel Geba (Zdroj: MDČR)